evropejským nejvíc přibližují, asi polskou čem er k u neb taratalku. Ještě zbývá zmínka o plášti. Viděli jsme z počátku nešťastného června62) na některých svornostenských bedrách pláštíky původu mně sice neznámého, ale podle mého soudu zdařilého výtvaru, tak že by snad vůbec zalíbiti a podržeti se mohly. V Haliči jest zvláštní móda velikých, jakoby vojenských plášťů z bílého sukna, s červenou neb jasně modrou výložkou. Mají to pro sebe, že obyčejné, bílé sukno jest laciné, a to proti sobě, že jsou brzo špinavé.

К národnímu slovanskému obleku pro zimu by se ovšem především hodily rozmanité druhy kožichů, jenom že u nás poněkud pěknější kožešiny drahé bývají. Připomínám ještě, že u takových národů, které svého vlastního a významného kroje užívají, ponejvíc s nošením národního oděvu i nošení zbraně spojeno bývá, zvláště u vzdělanějších tříd, jakož u Maďarů, Poláků a Ilirů vidíme, aniž tito národové na to čekali, až byla nynější konstituce a národní garda. I myslím tedy, že by též slušnou věcí bylo, к nastávajícímu národnímu kroji českému bez zvláštního ohledu na zřízení národní gardy vůbec zbraň tím více při-pojiti, že se nám, pokud pamatuji, doslovně již přiřklo všeobecné národní ozbrojení (allgemeine Volksbewaffnung), což zajisté tak se roz-uměti může, že řádnému a zachovalému občanovi nošení zbraně zapo-vídati se nesmí. Kdo však v národním kroji neozbrojený vychází a rád hůlku v ruce má, mohl by sobě místo nyní u nás obyčejných holí karpatský topůrek co zvláštní čistě slovanský výrobek zaopatřiti. Takové topůrky, od Slováků a Huculů s velikou trpělivostí, pilností a vkusem vypracovávané, bývají rovněž sličné jak lehké a výbornou podporu poskytují. — Tolik Rittersberg o své újmě a samozvaně předbíhaje aniž odbor umělecký cítil se povolána odpověděti к tomuto hledisku.

Sekce umělecká oznamovala sice 28. září veřejnosti, že vyjdou do 10. října vzorky na zimní oblek rázovitě český, jenž „co možná věrný, však i nynějšku přiměřený bude",63) zatím však Slovanská Lípa a s ní nepochybně i tento odbor zabrány byly vypuknuvšími bouřemi říjnovými a změněnou situací politickou, к čemuž přistoupily též přirozeně četné porady,64) do té míry, že teprve 23. října vydány byly ve zvláštní příloze65) zaraženého právě časopisu Lípa Slovanská první výkresy krojů československých a sice mužských zimních „podle věr n ě historických vzorků".66) Jednatel uměleckého odboru A. D. Výšek67) podal při té příležitosti jakýsi doprovod či vysvětlení přílohy slovy: „Široké nohavice přes boty byly jednohlasně co do pohodlí a slušnosti za příhodnější uznány. Barva látky má být vůbec tmavá, kožešiny dle libosti zjednati se mohou. Aby však překrok tento náhlý nestal