míti pes rok dobře a pak se stati kořistí vlkovou. Ale pes se nedal; šel s vlkem v boj. Vzal s sebou starou a chromou kočku. Vlk získal medvěda a divokou svini, ale kočka je všechny zaplašila vztyčeným svým ohonem a drápy. Pes vyhrál a od té doby žili s kočkou jako bratr a sestra.

11. Kokoška a kokoéik: Slepička zachrání kohoutkovi život tím, že přinese dávícímu se kohoutku vody. Ale musí dříve uprosili sedláka, aby dal vepři ovesné zrno, vepř pak dal ševci štětiny, švec nevěstě střevíce, nevěsta dala lípě věnec, lípa koze listí, koza kočce mléka, kočka rasovi myšku, ras dal hochovi kalhoty, hoch studence hrneček, studánka konečně dala slepičce vodu a tak slepička lakomého kohoutka (neboť zrnem, o něž se nechtěl se slepičkou roz-děliti, se dusil) zachránila.

11, Daloka kmotra ajeje mótka: Vypravování o kmo-tře-Smrti, která kmotřenku к sobě pozvala a ji usmrtila. — Vypravování je zvláštního rázu: Kmotřenka přišla do krajin, kde sídlila kmotra její. Tu šli čtyři psi s kosami, dále čtyři kočky s hráběmi, u dvora běhaly myši s pomazánkami, vrata byla levou lidskou rukou zapřena. Vstoupila do dvora a znova se diví: ve stodole čtyři psí mlátili, v chlévě kočka krávu dojila, ve světnici koňská noha máslo tloukla a na pekelci červi se svíjeli. Když kmotřenka na dotaz kmotřin vypověděla svůj údiv nad tím, co viděla, řekla jí kmotra, psi že jsou její služebníci, kočky služebnice, myší její děti, lidská ruka byla závorou, koňská noha byla mužem kmotřiným a červi její příze. Po slovích těch na kmotřenku dechla tak studeným dechem, že ihned duši vypustila. — (Vypravovatel připojuje výklad: Smrt kosí a hrabe lidi. Děti Smrti jedí chléb — jako myši. Není-li chleba, přijde smrt. Smrt má cepy, pobíjí lidi, usmrcuje i skot; jejím mužem je kůň = kůň nese vojáka do bitvy na smrt. Smrt posílá červy do brobu — tělo zpráchníví.)

12. Čohodla dźeći hnydom po narodzę njekho-d ź a: Proto děti hned po narození nechodí, poněvadž první matka se bála, aby si dítě neublížilo, když jí Bůh řekl, aby je pustila, že samo poběhne. Za to musejí všechny matky nejméně rok a den nositi.

13, Как so khudemu mužej wola sta. Obdobné č. 11, Chudý muž chtěl, aby mu koza vyprala přízi; koza však utekla. I poslal muž za ní ptáčka. Ptáček létal od jednoho ke druhému, až teprve smrt se nad ním smilovala, jala se dávíti řezníka, tu ihned řezník zabíjel vola, vůl studnu pil, studna uhel hasila, uhel hůl pálil, hůl vlka bila, vlk kozu honil, koza hned běžela ze zelí, mrskala ocáskem, mekotajíc me-ee a přízi prala: tu mužík se jí smál, až pukl a se roztrhl.

14. Wjelkaj stary a młody: Mladý vlk se chtěl přesvěd-čiti o síle lidí. Na den sv. Nikoho šel do lesa a vyskočil na vojína. Ale vojín jej šavlí a puškou zahnal.

15. J ank a Hanka je známé vypravování o perníkové chaloupce.*)

16. W ó j n a štyrinohačow a lětakow líčí, jak válčili čtvernožci a opeřenci. V čele čtvernožců šla chytrá liška; po její straně medvěd a vlk. Orel poručil sršňům a komárům, aby se na ně vrhli. Tím čtvernožci prohráli, neboť liška utekla. Za trest byla odsouzena к bydlení v jamách; dosud se mstí na všech, kteří jí do cesty přijdou.