I v jiných hospodářstvích pro účely domácnosti potřebné výrobky ze dřeva zpracují se zpravidla doma, ale vidíme, jak při menších hospodářstvích přirůstá dřevařské výroby a to výroby určené ku spotřebě v hospodářstvích jiných.

Jisto, že z počátku byla ta práce hrubá (jako drvařoní k účelům topení, pak tesání, po případě řezání na pile) a že teprve postupně se kráčelo k výrobkům jemnějším (k výrobě trakařň, tácek, předmětů kolářských, hrábí, videi, šindelů, puten, holí, dýmek, nožů a pod.). A doposud největší procento práce tu vynaložené připadá na výrobu hrubou, t. j. na dobývání suroviny (káceni), na dřevaření, na otesávání a řezáni dřeva, a pak na práci spojenou s vývozem a dopravou na vzdálenější trhy.

Jen v tom je rozdíl, že dříve, dokud sami měli lesy, vyráběli ze svého, jsouce sami v držení všech prostředků výrobních, kdežto nyní vystupují ponejvíce jako dělníci za mzdu, kteří jsou vlastníky nanejvýš nástrojů výrobních a dopravních: sekery, pily, tesačky při dopravě a pak povozu. Následkem bídy a velkého počtu obyvatelstva práci nabízejícího, po případě též konkurence pracovních sil z vesnic okolních, převaha zaměstnatcle je tu patrná a jeví okázale své účinky v sazbách mzdových.

Musí se též brati ohled na to, že práce lato je přece obme-zena na krátkou dobu a že výdělky z ní mají sloužili k výživě po zbývající dobu roční. NeboE nejvýnosnější práce, kácení lesa, tesání a vyvážení dříví, začíná obyčejně v květnu a trvá nanejvýš 2 měsíce; jen práce méně placené, jako dřevaření a řezání, prodlouží se podle okolností i přes zimu.

Nejlépe jsou placeni tesaři, kterých je v obci na 60. as 3% všeho obyvatelstva. Pracují »od kusu« a vydělají si tímto způsobem i—3 zl. denně. Tato mzda řídí se především kvantem práce, na něž ovšem má vliv délka doby pracovní, a pak také počet učňů a tovaryšů tesařských, zaměstnaných pod dohledem a v obvodu pracovní činnosti mistrovy (tímto bývá nejčastěji jejich otec). Při kácení lesa, které ostatně nevyžaduje žádné zvláštní zručnosti, dostává se dělníkovi pevné denní mzdy v obnosu 50—60 kr., kteráž se při větší síle, zručnosti a zkušenosti může zvětši ti o 5 až 10 kr. Pracuje se tímto způsobem od 6 hodin ráno do 7 hod. večer s půl až lhodinovými přestávkami určenými ku snídaní, obědu a svačině.

Práce dřevařská, která má za účel řezání a štípání dřeva k účelům topení a která jediná zaměstnává dělnictvo po delší dobu roční, odměňuje se slabě: 30, 40 až 50 kr. denně, dle délky dne pracovního, pohlaví a stáří dělníků. Ženy totiž dostávají zpravidla o 10 kr. méně, mládež pak od 14—18 let zpravidla jen polovici, 15, 20, někdy i 30 kr. Nejméně platí se práce při sázení lesa. Pracuje se obyčejně od 7 ráno do 8 hod. večer s pravidelnými přestávkami 2 hodin, i dostane tu muž 30 kr., žena 30 kr., děti škole neodrostlé 15 kr.; někdy i méně! Dosti, t. j. dle jejich