Dosti vsak bude dluhů osobních, což lze soudili z velmi častých exekucí, vedených na movité věci, obyčejně od hostinských. Následkem toho je i hypotékami úvěr silně ohrožen a záložny už nerady sem půjčují. Osobní úvěr má tu široké pole. Znám mnoho případů, kde zničili se právě osobními dluhy, zavázavše se jako rukojmí na směnku.*)
Nejlepším zdrojem pro 'pozemkovou knihu jsou ovšem výtahy z knih hostinských. Jsou tu hostinští v té věci velice citliví, a když dloužck stoupne na 15 zl. a dlužník neprojevuje chuti platili, ihned to dají vepsat.
Ostatně dlužníci sami hledí se tímto způsobem zbaviti nepříjemné sumy a nabyti znovu úvěru. Zdá se jim, že kniha pozemková to lépe snese, než oni. Valaši jsou v tom ohledu lehkomyslní. Jest to lehkomyslnost z nouze a pití. Za litr kořalky udělají a podpíší všechno. Přirozená půda pro lichváře!
Nemenším břemenem pak jsou výměnky. Převod usedlosti děje se obyčejně právním jednáním mezi živými, a tu aC nastupuje nejstarší syn, nebo dcera, nebo nastává dělení, vždy vymíní si převodce výměnek, jistě 4/a všech převodů. Příčiny jsou: sňatek synův neb dceřin, choroba, stáří, též pohodlnost a vypočítavost. Zvlášť zadlužené statky rádi propouští, zbavivše se takto všech břemen a očekávajíce smrt na tučném výměnku. Tento si vymíní vždy vysoko, i když je dělení mezi více dětmi.
Skoro každá druhá usedlost má výměnkáře, který užívá obyčejně l/a celé paseky a k tomu vymíní si takových výhod a práv, že vlastníku je veškeren hypotékami úvěr zatarasen. Ba mnohá majetnost je více výměnky, vzniklými několika převody a sňatky, tak stížena, že není prodejnou a záložna nepůjčí tu ani krejcaru, i kdyby jinak byla úplně čistá.
Nejobyčejnější výměnek sestává:
1. z užívání L/3 nejlepších a nejbližších rolí a luk,
2. výměnkář může držeti 1/3 všeho dobytka, co hospodář cho-vati by mohl (častý spor!), kterýž musí pást hospodářův pasák,
;-J. V.-i všeho ovoce (po případě vymíní si užitky určitých stromů).
4. l/:t hospodářských stavení k užívání (jizby, sklepa, chlévů),
5. hospodář musí poskytovati otop a světlo.
Výměnkáři bydlí společně s hospodářem v téže místnosti. Docela se nevyskytne případ vystavěného zvláštního výměnkářského stavení.
*) K vůlí zajímavosti zmíním st1 poněkud síře o domácích lichvářích. Hospodář jo v úzkých, potřebuje rychle peníze, třebas pro Žida za korálku, a cítí je někde u domácího lichváře. »PujČ mi, jak jsi kvíteček,* mu zalichotí. » Kvíteček* obyčejní půjčí, ale vymíní si místo úroků užitek z té a té louky, z toho a toho záhonu, též dříví atd. Tu je úrok až 20%. To se stává i při nepatrných sumách. Onde Valášek rád by si popil, ale nemá zač, soused vsak má. Vytasí se s určitým návrhem: ^Dej mi zlatku, dám Ti záhon na zemáky.^ Tím ovšem zmizí i kapitál. Ale je lo přece mnoho. Obyčejná se dává takto záhon vyhnojený a prokopaný. Věřitel potřebuje jen zasadit své zemáky, okopat a obhrnont. Takové a podobné případy jsou nadmíru časté. O několika je známo, že za zlatku podpisovali každou směnku jako rukojmí, ale spálili se.
