I tu jsou hospodářství, která stačí k výživě jedné domácnosti, ale není už nikde té uzavřenosti a samostatnosti jako u javořin. Směně podrobeny užitky lesa a hlavně domácích zvířat (máslo a sýr).
Více je však už těch, pro které paseka k výživě nestačí a kteří zbytek potřeb uhrazují vedlejšími výdělky, hlavně prací v lese panském i dovozem a obchodem se dřevem. Někteří též obchodují s dobytkem, anebo vyrábějí různé dřevěné předměty.
V těchto hospodářstvích objevuje se kun, nejvíce hlavně k vůli výdělku z vyvážení panského dříví, a pak stálý počeí dobytka i přes zimu (3—0 kusů). Jest to tudíž hospodářství dosti pokročilé, podobné hospodářství střední velikosti v úrodnější krajině, ovšem že mnohem nevýnosnější a s valašským přibarvením.
.lest tu obyčejný převod celého statku, a to ještě za života dřívějšího majitele, přece však děleni dosti časté, hlavně v tom případě, když je více synu. (Idtud vznikají l/.,pasokáři, l/4pase-káři nebo menší pasekářk
Hospodářství jejich je přechodem k hospodaření ch a 1 u p-nickéniu, a je spolu s ním podkladem výživy skoro :l/, veškerého obyvatelstva. Statek takový sám nikdy nepostačí k výživě jedné rodiny. Tu chová se 1 až 2 kravky, '2 kozy, snad nějaká ovce a dost zřídka také prase, kůň ovšem nikdy. Veškeré statky vyrobené se doma spotřebují. ,liž stoupá poměrná velikost orné půdy (obyčejně přes polovici). Pastvisk a luk je méně, jen pokud stačí k uživení výše uvedeného počtu dobytka. Hlavním produktem jsou tu ovšem zemáky.
Domácnost, řídí tu obyčejně žena. Muž chodí v létě »na. žňa« na Hanou a do Dolních Rakous, na podzim, v zimě a na jaře drvaří v panském, je řemeslníkem nebo obchodníkem a také ovšem nádenicí pasekářům a půlpasekářům.
Jsou však ještě lidé, kteří mají pouze chalupu anebo ani tu ne.
Tito poslední bývají v pronájmu, t. zv. podru hově nebo »hofeři«. Ti ovšem s polním hospodářstvím nemají styku, kromě nádeničení a po případě pachtu. Příjmy své čerpají odjinud, o čemž se ještě zmíníme. Bylo by zajímavo znát důkladně postup, jakým přibývalo chalupníků, resp. těch. kteří nemají žádného pozemkového vlastnictví, neboC že přibývalo, o tom nelze pochybovati.
Nynější stav zadlužení knihovního dosahuje polovice skutečné ceny. To dělá především zadlužení velkostatku, který z finančních krisí nevychází. Ale i ostatní usedlosti jsou značně stíženy. Činí totiž knihovní zadlužení okrouhle asi 100.000 zl. Necháme-li dříve