Pohled odsud i za krásného počasí nerozehřeje, ba spíše působí dojmem skličujícím. Viděli holé hlavy valašských kopců, vypadajících jaksi ustaraně, sešle, .leště v ráztokách dolu: tam vidět i veselé barvy, jakýsi jas a svěžest. Vrchy jsou smutné, vystavené vždy větrům, které tu fučí vždy, i když dole je hrobové ticho.

Podnebí. Podnebí je drsné. Není možno bezpečně zaseti ozimové žito a pšenici a také i při krátké zimě příliš nevyrostou. Zrno je chudé. Stromy kvetou leprv o 10 dnu později než v nedalekém Rožnově. Na některých místech, zvlášť u lesa. nebo v hlubokých ráztokách, na stráních k severu obrácených není možno pracovali často do konce dubna pro silné vrstvy sněhu. Na místech, kam nepřijde paprsek sluneční, nestaje sníh často do července. Vůbec lzo tu mluviti o několikerém podnebí. Xa stráních jižních často již se zelená osení, když na severu rozlává sníh. Rozdíl je mnohdy o celé týdny. V létě jsou na tom však hůř hospodáři, jichž pozemky jsou vystaveny paprskům slunečním. Tu schne obili, zemáky, pastviska žloutnou, louka tu není možná, kdežto na straně slunci odvrácené viděti celkem svěží a veselou zeleň. Zima bývá hrozná, zvlášE na kopcích. Často bývá boží dopuštění. Divoká metelice sněhová zběsile lítá po kopcích, činíc nemožným veškerý život. Běda tomu, kdo se tu octne v ten čas. Případy zmrznutí a zanesení sněhem jsou tu časté. Nezřídka zmizí pod sněhem celé obydlí. Obyvatelé jsou rádi, uhájí-li si z chalup aspoň otvor pro vzduch. Tak tráví často několik měsíců. Ven vyjiti mohou se odvážili teprv, až zmrzne sníh. 0 lěchto sněhulích se vypravuje často a Valach se jich bojí. Vánice překvapí je často za nejkrás-nější pohody a působiště ony mají obyčejně jen na kopcích. Dole bývá klid, když na vrchu řádí vichřice. Pršky jsou časté a silné. Tím trpí velice hospodářství polní. Časté krupobití obilí umlátí, silný déšť smyje prsE a odnáší v údolí. Vůbec je málo prsti na stráních, a kLerá je, tu odnese voda. Tomu chtějí zabránili tím, že dole políčko ohradí hromadami kamení. Voda prý odteče t a zem ostane. PrsE je hlína s pískovcem žlutá nebo šedá, příliš lehká a neúrodná. Skoro písek. Větry roznášejí zbytky, až se ukáže šklebící se kámen. Prázdné místo musí se často zanášet prstí z lesů, cest neb z míst, kde na ní nezáleží, jako z paslvisk. Nedostatek prsti viděti skoro všude. Na některých míslech je jí sotva na 5 cm. Jen dole v těch nepatrných napodobeninách údolí je prst bohatší, těžší, tam daří se všemu obilí, tak jako u V. Meziříčí; nanejvýš pozorovati opoždění o nějaký týden.

Tedy jak podnebí; tak povaha půdy znesnadňují silně provozování zemědělství a život rolníka je velice těžký. Uvedu jen některé případy z hospodářské praxe: na většině strání dobytek se neudrží a přece tu chtějí míti pole — není možno jinak pracovat než okopáváním (ostatně i tak obdělávání pole dobytkem jako v jiných krajích je řídké, koně tu chovají k vůli výdělku z vyvážení dříví), hnůj vynáší se na zádech v koších neb v putnách,