sočení obilí jo nezvyklé, úrodu .snášejí zase na zádech. 0 strojích ovšem nelze ani snít. Bran se vůbec neužívá.

Z plodin, které se daří jakž takž, dlužno uvésti především pohanku, pak oves, járku, zemáky. Zelí. řepa sází se ovšem také. ale zůstanou vždy chudé. Výjimkou žito, réž a ječmen. Nejlépe se daří zemákům, které jsou ovšem jejich chléb nás vezdejší. Dorubisk, t. j. míst, kde byly právě vykáceny lesy, seje se t. zv. živica, obilí na způsob rzi. Seje se na jaře a dozrává teprv na podzim následujícího roku.

Tabulka znázorňující výsledky sklizně v r. 1898:

Z tabulky této vidno:

1. že z veškeré orné půdy byla polovice oseta a osázena ovsem a brambory (49.70%), kdežto

2. na pšenici a žito vypadá l/5 vší půdy, při čemž sluší podotknouti, že počítána mezi pšenici také pšenice jarní, t. zv. járka, jakostí zrna i slámy daleko jsoucí za pšenicí ozimní, jen zřídka se tu objevující;

3. málo je ječmene, za to nad průměr Cech je zelí a jetele;

4. připadá na jednoho obyvatele asi l/2 hl. pšenice a žita ročně (v Čechách přes 2 hl.), za to však 9 hl. bramborů (v Čechách okolo 6 hl.);

5. poměrně nejvíce vynáší sázet brambory.