pálili a podpálili fajfku. Název vznikl z jména francouzského fil de bois, nit, pásek ze dřeva, jako jsou spány na Chodsku, posvěty, třísky podobné hoblovač-kám na Moravě (viz v dalším). Původní tenké proužky dřevěné, vyhoblované, »posvěty«, nahrazovaly se stejně hořlavým papírem, skládaným z novin nejča-stěji a ze starých papírů.

***

Přásťevnické zábavy, žerty, v Podkrkonoší popisuje J. Petrák. S příchodem zimy nadešla i doba přá-stev. Bývalo o přástvách veselo, zvláště tam, kde scházívala se dívčí mlaď. Brzy přišli do sednice i hoši, a tu žerty, veselé písně, povídačky, šprýmy a čerto-vitiy nebraly ani konce. Do přástvy neměl přístupu, kdo se napřed neopověděl. Takový nezvaný host (zvláště byl-li to mladší hoch) špatně pochodil: přástevnice přinesly vanu s vodou, notně ho »zmyly« a pak vystrčily vesele na mráz. Přišel-li hoch z cizí vesnice, musil zaplatiti výkupné: mládenci jej »vzali«, totiž došli si pro něho, přivedli jej mezi přástevnice a zde za pokutu musil (kleče ve vodě) přeříkati růženec. Nebo i vlasy do holá mu ostříhali a jiné žertíky s ním provedli. Pak směl již bezstarostně navštěvovati vyvolenou srdce svého.

Obr. 15. Sloup se zábradlíčkem na svícníky

s fidibusy v české hospodě venkovské. Náčrtky

Q. Mánesa.