rice dobře obeznámený. Ložnice byla mnohem typičtější, právě pro těch několik jen málo kusů nábytku, které však byly pravé.

Na předním místě budila pozornost skládací postel, v Americe značně rozšířená, pocházející právě i z česko-americké továrny. Ač se mluví proti ní z ohledů zdravotních, že nepřipouští řádné provětrání a pod., nelze jí upříti velikou praktičnost, zvláště pro menší byty a malé většinou pokojíky v amerických nájemných domech. Rovněž spojení prádelníku s toaletním velkým zrcadlem a zároveň s kredencí, jaké bylo v ložnici vystaveno, je důmyslné. Naproti tomu bývá mycí stolek jednoduchý, neboť domácí lidé jdou se raději umýt do koupelny, kdež jsou k tomu zařízeny lavoáry.

Dřevěný tento nábytek je většinou tvrdý, světležlutě, leskle nalakovaný a ozdobený jednoduchými, strojovými výřezy. Vyrábí se vesměs po továrnicku. Zvláštní jeho vlastností je, že je každý kus na kolečkách, i stoly, a rovněž při zásuvkách jsou kolečka a válečky, aby lehce se otvíraly, neboť Američan nesnese těžce ovládaný nábytek. Postel možno stláti po americkém způsobu, jen s přikrývkami, pouze odtaženou ode zdi; při každém meteni koberce, pokrývajícího všude celou podlahu v jediném kuse, jezdí se s nábytkem po celém pokoji.

Kuchyně nebyla bohužel řádně zařízena, vykazujíc z bohatého obyčejně arsenálu přístrojů a nádob všeho druhu pouze praktická, velká železná kamna, která patří v Americe k nábytku, jejž si musí nájemník přinésti. Americká kamna svou výhodností i úhledností a pohodlím dobyla si zde již dávno uznání. Velmi zajímavou bývala by ovšem výstava strojků, užívaných v Americe v každé téměř trochu jen slušnější domácnosti, hlavně stroje pracího, nehledě ani k celé řadě menších, sloužících ke drobnějším pracím kuchyňským, konaným u nás i ve větších hostinských závodech posud ručně, se značnou ztrátou času. V tom směru mohou býti nám skutečně Američané vzorem. Také přenosná malá lednice v podobě skříně, v Americe nutná součástka každé trochu jen slušnější domácnosti, scházela.

Koupelna spojena byla se záchodem, jak tomu často bývá. Roura od kuchyňských kamen dodává sem z těchto dle potřeby i teplou vodu.

Zadní východ, často se stříškou, vede na dvorek, úzké pak dřevěné schody, obyčejně hezky příkré, jdou do hořejšího patra. Američan, i Čech, nazývá přízemí »první floor« (doslovně chodba, ale takto patro) a má-li dům suterén, je tento »prvním floorem«, zvýšený přízemek »druhým« a první poschodí »třetím, nejvyšším« (top floor). Podle toho připadají domy americké, mluví-li se o nich před Evropanem, tomuto značně vyššími, nežli ve skutečnosti jsou, a u »mammutích staveb«, vypočítaných na dvanáct až osmnáct pater, dlužno vždy dle našeho pojmu aspoň dvě počítati na suterén a přízemek, po případě i třetí na mezanin a čtvrté snad na mansardní okna ve střeše nebo ve věži.

Bylo-li již přízemí výstavní residence řešeno více méně výstavně, platí to o prvním poschodí — poschodí dle našich pojmů — úplně! Celá hořejší prostora rozdělena byla na tři místnosti, onu nad schodištěm, a pak na levo a na pravo od něho. Rozdělení materiálu, velmi ovšem obtížné, nebylo provedeno přesně dle místností.

V prostřední místnosti u schodů poutala zvláštní pozornost každého, kdo se o americké Čechy zajímá, veliká mapa Spojených Států, na níž byla červeně označena místa, kdež se nacházejí větší české osady, jichž místopis byl již krátce podán. Dále vystaveny byly pohledy na některá města americká, hojněji Čechy osazená, a plány mnohých, podrobnější mapy států »českých«, fotografie jednotlivých českých osad a majetků českoamerických, zvláště z Chicaga, pohledy z tohoto města a jeho poslední světové výstavy. Byl to, abychom tak řekli, přehled a názor českých sídel v Americe. K tomu pojila se veliká světová mapa pravidelného námořního spojení, vystavená zde paroplavební společností »Severoněmeckého Lloydu« v Brémách, na níž pohyb vlastních parníků byl skoro každodenně přibližně označován. Táž společnost zapůjčila i dva pěkné, poučné modely lodní, znázorňující přeplav do Ameriky jindy a nyní, a sice starého plachetníku »Friedrich« a novějšího, většího parníku »Ems«, jako typu nynějších lodí přeplavních. Ale i »Ems« je ovšem dávno již překonána jinými, daleko pohodlnějšími a rychlejšími i většími parníky. Čistě do podrobností provedený model onen má cenu 6000 zl. r. m.

Oba modely nacházely se již v síni vedlejší, kdež zároveň umístěna byla výstava českého svobodomyslného školství v Americe, kteráž representovala sbírku českých učebnic a čítanek, zajímavých písanek školních dle anglických soustav krasopisných, jež budily pozornost četného učitelstva, dále praktických sešitů ku kreslení, ovšem rovněž anglických, jakož i ukázek ručních prací z dívčích škol. Vedle výstavy školství nacházely se publikace česko-americké literatury a novinářství, avšak velmi neúplné, sotva pouhé ukázky a to ještě ne vybrané. Výstavě oddělení tohoto vadila ovšem značně okolnost, že většina tiskopisů českoamerických je v Rakousku policejně zakázána a zabavována.

Po všech třech místnostech zaujímaly největší prostoru exposice spolkové ve skupinách asi následujících: Spolky podpůrné, hlavně Č. S. P. S. a J. Č. D., spolky sokolské, jednoty pěvecké a konečně různé, jako zábavní, vojenské, vzdělávací, hudební a pod. Veškeré spolky tyto vystavily mimo četné fotografické skupiny členů svých namnoze i pamětní své knihy se zapsanou historií a výkazy činnosti v diagramech, dále své stanovy, pak nové pro obecenstvo naše různé odznaky své (badges), stužky, pamětní mince atd. bez nichž se žádný snad spolek v Americe neobejde, a spolky uniformované docela i vzory svých stejnokrojů. Nejvíce ovšem bavily české návštěvníky tohoto oddělení některé ty výstřelky spolkového života v Americe, jako odznaky českých »loží« některých »tajných« sdružení jinonárodních, podobné chomoutkům nebo opět štolám, plechové meče a helmy různých »rytířů«, pohledy na podivně často stavěné »řádové síně« a konečně i některá skupení fotografická, jako na př. »První českoamerický bando-concertina klub« z Chicaga, pod kterýmžto jménem ustavila se kapela ze samých — tahacích harmonik, nástroje to