mezi českoamerickou mládeží zvláště oblíbeného! Konečně byly zde i fotografie různých »úředníků« českých z mnohých měst a okresů amerických, mezi něž počítají se tam i listonoši a policajti.

Výstavu tuto doplňovaly ukázky prací českých živnostníků amerických, hlavně z oboru stavebního truhlářství, klempířství a zámečnictví, zajímavé i pro laika, zvláště modely posunovacích dveří bez klik, vzory oken, plechových ozdob (cornice) na domy a pod. Nescházely ani zajímavé ukázky reklamních prostředků tiskových, zvláště publikací drah atd.

Celkem nutno však vyznati, že nevypadalo vše tak, jak vypadati mělo a mohlo. Ve mnohých oborech, zvláště ve směru znázornění českých osad, zobrazení jich partií, diagramů, týkajících se jich poměrů atd. mohlo býti při trošce jen píle se strany jednotlivců i spolků v různých místech a s neznačným nákladem vykonáno daleko více a sebráno mnohem cennějšího materiálu. Ale i to, co bylo vykonáno, zasluhuje uznání v těžkých poměrech tamějších, provedeno jsouc vlastně jen několika jednotlivci s obětmi i námahou, která dvojnásob padá na váhu v zemi, kde vládne železné přímo pravidlo, že čas jsou peníze, a dle toho každý jedná!

K residenci jakožto doplněk náležela »farma«, či vlastně jen obytné stavení venkovského dvorce amerického, s výstavou jaksi odborněji hospodářskou, ač také kusou a na poměry českoamerických farmářů skoro chudou. Farma, stavěná v lehkém slohu, ovšem opět úplně ze dřeva, či lépe snad řečeno z prken, jako téměř všecky farmy americké, provedené na způsob »cottages«, menších a jednodušších to obytných domků, nežli je residence, stavby jaksi více letní, řešena byla, co se vnitřní úpravy týče, opět spíše vzhledem k výstavním účelům, nežli dle skutečných potřeb na farmách. Byla také trochu menší, nežli bývají poněkud jen slušnější obydlí zámožnějšího, déle usazeného již farmáře, jaké měla vlastně představovati, neboť budova farmy primitivní byla by musila vypadati zajisté zcela jinak. Podstřeší, kdež bývají malé ložnice, nebylo vůbec zařízeno.

Jinak způsob stavby a vnitřní úpravy obydlí na farmě neliší se mnoho od residencí. V městech nalézáme mnoho residencí, jež by zcela dobře mohly býti obytnými budovami farmy, a naopak venku mnoho farem, jež činí dojem menších residencí. Rovněž rozdělení místností a jejich zařízení nábytkového nejeví nijak ony typické rozdíly mezi obydlím městským a venkovským, jaké jsou u nás ještě namnoze hojny. Zámožnější farmář, který si již pořídil takové obydlí, jaké bylo na výstavě, má zajisté také již i tovární onen nábytek, jako ve městě, neboť jiný nevidíme po celé Americe, až ovšem snad na hrubé výrobky »domácího« průmyslu tu a tam v odlehlejších krajinách. Tam pak ale vypadají také opět jinak farmy! Zvláštního nějakého nábytku a zařízení pokojového není, a veliká většina obydlí českých farmářů podobá se oněm »měšťákům«, kteří ovšem pocházejí velice značným procentem rovněž z vesnic a mnozí se vůbec do městských poměrů velmi špatně a neradi vpravují. Nanejvýš, že snad je zařízení kusejší, nábytek levnější a sešlejší, koberce scházejí a vše jest jaksi »přizpůsobeno« venkovu, který nedovoluje obyvatelům vésti takovou péči a náklad na domácnost, čehož jim také věru není zapotřebí, neboť zdrží se ve dne málo doma. Ostatně vše to řídí se zálibou a poměry majetníka farmy, z nichž jeden má obydlí své upraveno vskutku bohatě a pohodlně, druhý chudě a méně dbale. Dlužno však přiznati, že trochu jen lépe situovaní farmáři českoameričtí mají domácnosti své skoro vesměs mnohem pohodlněji zařízeny, nežli v Čechách hezky již zámožný rolník.

V těchto okolnostech nedoporoučelo se upravovati farmu tím způsobem, jako bylo přízemí residence, a veškeré její místnosti, celkem tři malé pokojíčky, obsahovaly výstavu více méně zemědělskou. V místnosti první, na levo od hlavního vchodu, opatřeného schůdky, pavláčkou a stříškou, a druhé, vedle ní, nacházela se sbírka fotografií českých farem a farmářů z různých států, zvláště ze západu, z Nebrasky, dále fotografie známých obrovských stromů z kalifornských lesů a partie z lesů a vinic bratří Korbelů v okresích Sonoma a Humboidt v Severní Kalifornii, ukázky cenných dřev z lesů oněch, jmenovitě cedru (redwood), kůry stromu sequoia a pak českoamerické spisy hospodářské, rukopisné autobiografie starších českých farmářů, papíry a výkazy českých farmářských pojišťoven, popisné archy, rozesílané farmářům českým za účelem sebrání statistických dat výstavním výborem americkým a pod. Konečně zde byla pěkná kollekce obilí a semen amerických plodin, zvláště kukuřice, vypěstovaných českými hospodáři, a více anglických knih zemědělských, s přehledy a výkazy polního hospodářství Unie. Na třetí místnost nestačily již sbírky tyto, uspořádané hlavně přičiněním časopisu »Českoamerický Hospodář« v Omaze, a byly zde umístěny tři zajímavé modely: srub, jedno z nejdříve zřízených českých obydlí v Nové Praze v Minnesotě, dále model cihlového domu, vyzdviženého na šroubech za účelem podezdívky, a pak model podobného domu, položeného na válce ku přestěhování, manipulace to v městech amerických zcela všední a častá, aniž by se tak snadno něco povážlivějšího přihodilo. Zároveň byly v domcích těchto ukázky amerických staveb vůbec a krytu nepromokavého a ohnivzdorného zvláště.

Vzadu farmy nacházela se zajímavá ukázka praktické a poměrně velmi levné americké kolny či stodoly, nebo i stáje, zhotovené z plechu a vystavené českými průmyslníky. Kolna podobná kupuje se ovšem hotová, na objednávku dle velikosti, nebo dle výběru ve »skladě«. Také obytná stavení farem a malé residence vyrábějí se namnoze ve velkém dle jednoho vzoru, a rozesílají se rozložené po dráze na sta mil daleko. Farmář, třeba v Dakotě, který si objednal takto »dům« až v Chicagu, odveze si jej ze stanice na svůj pozemek, nebo po případě, může-li stavěti při samé trati, dá jej sházeti jen s vagonu, a pak pozve několik sousedů, kteří za dobré slovo a pohoštění pomohou mu dle zaslaného od firmy návodu a obrázku, dle něhož se také výběr často jen děje, obydlí postaviti. Za několik hodin jsou hotovi, a farmář je ve svém, suchém, pohodlném domku, k němuž zaslána mu byla i okna, okované již dvéře atd., vše do nejmenších podrobností.

Sousední srub (loghouse, dům z klad) neodpovídal však ani v zevnější podobě, ani ve vnitřním zařízení první té »stavbě« osadníka v krajích, kde je dosti dříví. »Klády« zmenšeny na pouhé oloupané »krajiny«, jimiž byla prkenná