Předchozí 0309 Následující
str. 306

koření míchal a lidem za obzvláštní prášek prodával, též i do studnicí sypal, chtěje tudy mor vyvédsti.

Leta 1671, 20. ledna představil se jeden kunstíř v Reich-štotu s novým mušketem, který od zadku šesti kulkami nabit býti mohl, tak že by jeden muž, tak brzo desetkráte salve (ránu) dáti a šedesáti kulkami vystřeliti mohl, co by sice dvaceti na třikráte vystřeliti mohlo.

Leta 1673, 5. února, nějaký opovážlivý člověk, pokusil se živou rybu pozříti, ale toho nedokázal, neb mu ryba v hrdle zůstala, tak nebohý dráb sám se udusil... (Dokončení.)

Fr. Levý:

Spor o pravost kšaftu r. 1531.

Obrázek maloměstský ze století 16.

Důkazy starého soudnictví českého spočívaly vůbec na přísné pravdomluvnosti, upřímnosti a věrnosti. »Městská práva« česká z r. 1579 (I. XI. § 2) zmiňují se o tom významnými slovy, že předkové v království Českém každé povinnosti, která podmíněna byla věrností a ctí, tak sobě vážili a tak vysoce ji ctili, že by raději tělo i život byli zratili, než by se proti ní byli prohřešili. I ukazuje se v dalším (I. XLI), co druhdy již prosté rukydání platilo, když jeden druhému něco přislíbil, s čímž i »Kniha starélu> pána z Rožmberka« ve stati 129. úplně se srovnává.

A přece po> všecky doby hrabivost lidská přiváděla i muže velké na zcestí bezpráví. Příklad podává Mistr Tomáš Rakovnický, humanista a právník slavný.

Mistr Tomáš Rakovnický, jemuž r. 1530. společně s Mistrem Janem Kulatou za zásluhy oi studium klasické udělen byl přídomek »z Javořice«, nenarodil se (jak se dosud píše) v Rakovníku, nýbrž ve Vlašimi, z otce ftahoře (Říhy), soukeníka a matky Kateřiny.

Rakovnický (Raconus, Raconeus, Raconieenus) psal se pravidelně teprve od r. 1526. Odtud, zavrhnuv původní své jméno Vlašimský, pod nímž vystupoval na veřejnosti po celou řadu let i Mistrem jsa a členem university, přidržel se jména města mu cizího, jména rodiště své příští manželky. Seznamy universitních správců, v nichž ještě r. 1525 uvádí se jakožto rektor Mistr Tomáš Vlašimský, i jiné zprávy toho ústavu, jemuž sloužil od svého povýšení na Mistra (1518) a 1526, 1527 poznovu rektorova], vůbec všecky veřejné zprávy později znají od r. 1526


Předchozí   Následující