str. 89
bavě dítek, zůstala rachlátka přece jen přežitkem starodávné pověry. Taktéž nynější přívěskové figurky kančíků upomínají na doby, kdy kanci volně ještě pobíhali pralesy evropskými, budíce obdiv bujností a zuřivou odhodlaností, s jakou pouštěli se v boj s pronásledujícím člověkem. Původní symbol jich však zapomenut a kančíci proměněni v amulety pro štěstí, zejména vlivem německé pověry na Nový rok.
V naší době, v době honby za štěstím, vešlo v oblibu uschovávati a nositi při sobe předměty, které dle lidového podání mohou štěstí neb peníze přivábiti a udržeti, na př. šupiny (penízky) z vánočního kapra, útržek sena s vozu, který jel náhodou kolem. Avšak předměty ty bývají častěji též libovolně, náhodně volené, neb za zvláštních okolností obdržené neb nalezené.
Uměleckým průmyslem rozšiřováno jest též množství předmětů, jež mají za podklad staré pověry a pověsti. U nás je rozšiřují módou.
Moderní zlatnické umění přizpůsobilo se v nemalé míře vkusu pověrečných požadavků. Přesvědčí Vás o tom již výkladní skříně většího zlatnického obchodu s množstvím vystavených zlatých, stříbrných, emailem, granáty neb jinými drahokamy vyzdobených jehlic, broží, přívěsků k náramkům, řetízkům a pod. skvostů, představujících vlastně staré pověrečné amulety, talismany, na př. ponejvíce jetelové čtyřlístky,3) podkovy,4) hříbky,5) něžné figurky vepříků i divokých kančíků. Uvidíte zde též původní kančí tesáky jako přívěsky, ba i příšerně se šklebící umrlčí hlavičky. Podivení vzbudí miniaturní dámské hodinky, umístěné ve středu ětyřlístku. Medailonky s uvedenými předměty opatřeny jsou častěji nápisy, jako »Přines štěstí!«, »Pro štěstí!« Čtyřlístky s nápisem »Rien sans amour« (Nic bez lásky) a medailonky s rytým kominíkem a nápisem »Eamoneur porte bonheur« (Kominík nese štěstí) dokazují, že cizina s těmito výrobky dodává a rozšiřuje u nás i své pověry.
I k léčení používá lid zlatnických výrobků. Červené korále podle středověké již pověry chrání prý dítko před nemocí, hlavně uhranutím; když zbělí svazek korálů, vytahují nemoc z těla, praví
3) Jetel doporučuje lidové podání evropské zamilovaným ku přivábení, pro štěstí v lásce. V znárodnělé písni Čelakovského »Běvče, já ti udělám« z r. 1820 vkládá básník čtverolístky do nových střevíčků milenky, nyní je uschovávají zamilované dívky do modlitebních, knih pro štěstí.
4) Dle lidové pohádky ani Kristus nelenil zvednouti podkovu. »Šťast-ný« nálezce podkovy přibíjí tuto v bytě neb pracovně své, rovněž pro štěstí. Jest to prastará pověra, ač původně přibíjeny nalezené podkovy nad vchody a prahy domů a stájí (na př. v Anglii) jako ochrana proti kouzlům. Viz Zíbrt, Indiculus superstitionum et paganiarum.
5) Něm. »Glúckspilz«. Lidová pověra praví: Kdo bezúčelně zmaří jedlou houbu, ztrácí na tři léta štěstí. Pověra německá zdomácněla u nás zlatnickými výrobky.
