Předchozí 0107 Následující
str. 88

stojnými p. vikariusy na rozličných farách sídlícími s vikariáty biskupskými týž obyčej zachovává. Když se ale lidé opět na zapuštěných vesnicích a místech rozmnožovali a obtíže rozličné v budoucnosti do vzdálených míst krajských a kostelů měli, tedy slavné paměti císař Josef II. s biskupy na některých osadách bývalých, jak toho zapotřebí bylo, fary se 400 zl. a lokálky s 3Ó0 zl. ve stříbře-z jmění a statků vyzdvižených a zrušených klášterů zřídil a pozdější a vejsadní pastýřství (expositury) o 250 zl. od velikých a vzdálených far a kostelů farních oddělené, zřízené jsou byly, alebrž vždy po smrti, nikdy za živobytí veleb, pastýřů expositury se oddělovaly, a to proto, že při nastoupení nově osazení správcové duchovní přisahají od far svých ničeho nezadávati, tudy až posud s dorozuměním slavné konsistoře a veleslavného řízení zemského vždy po úmrtí faráře se kaplani z expositury na vzdálená místa taková na žádost vzdálených osadníků z důležitých příčin dosazují, dle dvorního rozkazu dne 25. a 28. ledna 1819 číslo 3376 a guberni-alní oznámení dne 1. března 1819 číslo 8482.

. Hrabě:

Umělecký průmysl ve službách pověry.

(Se 4 obrázky.)

Pověra byla vždy věrnou družkou lidstva. Počínajíc od kolébky, provází člověka na všech cestách životních, jak v těžkém zápasu o život, tak i v blahobytu a neopouštějíc jej ani na cestě v tajemné světy záhrobní. Již v mlhavém pravěku naučila pověra používati podivných výkonů a přiměla ku výrobě různých předmětů, jimiž domněle bylo možná přivábiti štěstí v některém podniku, udržeti vytoužené blaho, zabrániti nemoci, zlému kouzlu neb poranění v boji. Jsou to amulety a talismany.

Bronzové amulety kaněíků1) a hliněná raehlátka (chrastítka) pro děti z předhistorických hradišť,' hrobů a kolových staveb poukazují, že hrnčířství a kovolitectví záhy použilo pověry ve svůj prospěch. Raehlátka, podnes oblíbené hračky nejmenších, měla prý odvěký účel odháněti rachotem zlé mocnosti, můry a morousy, od děcka.2) Nynější průmysl vyrábí je z kovu, dřeva, nádherné i ze slonoviny, s přivěšenými stříbrnými zvonečky. Ač během časů změnila původní podobu a účel svůj, sloužíc nyní výhradně zá-


1) Srv. Zíbrt, Památky archaeologlcké XIV. Bronzoví kančíci nalezeni v Cechách na památném hradišti Stradonickém (dvouhlavý), Šáreckém (Džbán) a v Táboře; několik ohrastítek z nálezů moravských (Tršice, Olo-múc, Polešovice), jakož i kančík táborský, popsáno v díle prof. L. Nie-derle, Lidstvo v době předhistorické (372, 490).
2) Faulmann, Geschichte der Schrift, Wien 1880, str. 8.

Předchozí   Následující