tečnou příčinu názvu hloupá Přelouč, totiž na nepatrný nález, „soud", „judicium Przelaucense", který před 3 1/2 stoletím opatrní konšelé městečka Přelouče vynesli a tím památku sobě i potomkům založili.

První zmínku tištěnou o Přelouči s epithetem „směšná" nacházíme zaručenou r. 1634 v Pavla Stránského „Respublica Bohemiae".6) Ten popisuje obvod chrudimský, po Pardubicích „třpytných" přichází k Přelouči a praví v českém překlade: „Panství tomuto královskému (rozuměj Pardubicům) podána jest Přelouč, městečko nad Labem, které již ode dávna vydáno jest obecnému posměchu pro jakousi rozepři, rozsouzenou nálezem neslušným a zároveň směšným dne 14. února r. 1598."

Nález onen Stránský neudává, z čehož asi vysvítá, že sám Stránský ho neznal, nýbrž že slyšel asi jen o Přelouči něco vypravovati, co zdálo se mu nepravdivým, a proto záznamu nikoliv hodným; příčinou toho také asi bylo jeho exulantství od r. 1627, kdy, skládaje svoje dílo v cizině, neměl po ruce patřičných dokladů.

Po něm opakuje Balbín výklad prostě ve svých Miscellaneích L. lil. c. III. § IV. de districtibus, obsah podávaje beze změny, jen formou jinou. 7)

čerpal ze Stránského. Mluví zde o „směšném nálezu rady přeloučské, vyneseném 14. únořá 1598, pro který vydáni jsou Přeloučtí posměchu, takže každý směšný nález od té doby ,nálezem přeloučským' nazýváme."

Z počátku, když napsal Balbín a vytiskl „Miscellanea" Dec. I. Lib. III. „Topographicus", přejímá to, co Stránský udává, za bernou minci. Tedy shoduje se s ním ovšem i o době vydání onoho nálezu rokem 1598. Teprve v díle pozdějším „Bohemia docta", vydaném po smrti Balbínově, dílem od Ungara (r. 1776), dílem od Candida (1777) a konečně od Rieggera, dočítáme se opět o Přelouči. Riegger8) otiskuje „De magistratibus et officiis Regni Bohemiae" v VI. svazku v cap. VI. na str. 57. Zde Balbín na konci kapitoly o „soudech" uvádí příklad rozsudku nespravedlivého a směšného „judicium Przelaucense", „saud przelaucsk ý". Zprávu tu čerpal od svého přítele Fab. Blovského, který ji opsal z Desk zemských.