str. 247
.zelená jako. brčál, kteráž aby nepřišla na zmar, na srdci, leželo všem aet.rnos.ti milovným a, hospodárným měšťanům. I radili se prý, kterak jí zužitkovati. Posekat ji — to nešlo; kdo že by vlezl ..až na věž, aby srazil vaz? Konečně jako vždy pan purkmistr radou svou zvítězil: Bude nejlépe, když tam vytáhneme obecního, býka, ten ať si ji spase! Uvázali tedy býku na krk provaz, vylezli na věž, a táhli a táhli. Býk škrtě se vyplázl jazyk, z čehož oni velice se radovali, ..volajíce: „Hle hle, jak má na tu trávu laskominy! Už po ní jazyk vyplazuje!" Nemohouce však jej nahoru vytáhnouti, spustili jej dolů, a k svému ustrnutí viděli, že byl uškrcen.
Že pak anekdota tato, jež nejčastěji uváděna bývá jako motiv názvu hloupá Přelouč, není nic jiného než zdomácnění úplně stejné anekdoty německé, s pouhou jen změnou jména, ukáži (aby i nevěřící byli přesvědčeni) úplným otisknutím textu německé anekdoty, uvedené v knize, vydané od E. Lausche s názvem „Das Buch der. schönsten Kinder- und Volksmärchen, Sagen und Schwanke." 5)
Dějištěm anekdoty této je město německé Wasungen a stejně může býti vypravováno o Gothamu anglickém, Pacanově polském, čudákově slováckém atd. Vznik názvu „hloupá" Přelouč přičítán těmto povídačkám, a tak město Přelouč, pokrokem svým a vlastenectvím v čele stojící městům polabským, stalo se domnělým dějištěm všech hloupých kdekoliv vynesených nálezů, jimž houževnatě se věřívá. Při tom úplně se zapomíná na sku-
5) Srv. XII. sv. ve sbírce „Das illustrirte Goldne Kinderbuch", Leipzig. Verlag . von Otto Spamer, 1881, str. 164—166. „Eines Abends ging der Herr Bürgermeister des Ortes (rozuměj Wasungen) um die Stadt herum spazieren, als er oben auf der Stadtmauer schönes, langgewachsenes Gras entdeckte. Gleich
. am andern Morgen mtisste der Kuhhirt durch die Strassen blasen, und die Väter der Stadt zur Rathsversainmlung laden. Als alle erschienen waren, trug der Herr Bürgermeister dem .wohlweisen Rathe seine Entdeckung vor und meinte, dass es doch eine Sünde .und Schande sei, wenn das schöne Gras da auf der Mauer unbenutzt vertrocknen und verderben müsse. Da rieth Einer, mann solle es abmähen, aber Niemand mochte sich auf die hohe Mauer hinaufwagen; ein Anderer meinte, wenn nur ein guter Schütze unter ihnen wäre, da dürfte das Beste wohl sein, es mit einer Armbrust oder einem Pfeile herunter zu schiessen. Endlich gab der Herr Bürgermeister den Ausschlag,' indem er sagte: „Da Niemand etwas Ordentliches hervorzubringen weiss, so ist mein Rath der: „das Gras gehört dem liebeil Vieh, schaffet die Kühe auf die Mauer, dass sie es oben abweiden." Dieser Rath gefiel der ganzen Gemeinde so sehr, dass sie aus Dankbarkeit beschloss, des Bürgermeisters Kuh solle die erste auf der Mauer sein. So schlangen sie denn der Kühe des Bürgermeisters ein starkes Seil um den Hals, warfen dasselbe üher die Mauer und fingen auf der andern Seite an zu ziehen; Da zog sich der Strick zusammen, und die Kuh reckte die Zunge weit zum Halse heraus. Als der Bürgermeister dies gewahr, wurde, Tief er vergnügt: „Ziehet, ziehet! Sie hat scho'n den Geruch weg und lecket mit der Zunge nach dem Futter! – – –Aber alle Bemühungen waren vergebens, die Väter der Stadt konnten des Bürgermeisters Kuh nicht auf die Mauer bringen, und Hessen sie daher wieder hernieder. Da erst wurden sie änne, dass die Kuh schon lange todt war ..."
|
|
