zení; tam navštívit ji přišel Zelený a Davidka tiše velmi, aby nikdo neslyšel, prosila jej, aby šel do jejího bytu a tu „zspod jarmárky aby vyndal s jejím synem a vmetal do záchodu bílý vosk, vlasy a bnáty, neb najdou li, že by k jejímu horšímu býti mohlo " Překvapuje, že pp. dali se uprositi a pohnouti Václavem, 3) jenž za Davidku sliboval, že těchto věcí se stříci bude a lidem škoditi více nebude a Davidku propustili.

S toutéž čarodějnicí setkáváme se však ještě 1567, kdy viněna byla z toho, že čáry dělá, že koupel a vodu bére od dětí od křtu přinesených a tou že kropí po světnici, od čehož hovada mrou. Pro nedostatek průkazů vsak i tentokrát propuštěna jest.

L. 1550 pí. Kateřina z Rokyc a na Libenicích oznámila a žalovala následující případ: Onemocněl jí krčmář Ondra, a to čarováním ženy vandrovní. Tato byvši lapena vyznala, že čarovala, aby Ondra onemocněl, ale návodem Reginy krčmářky dolní, kteráž chtěla šenk Ondřejův. Aby tedy Ondra onemocněl, vzala čistou vodu (nabírala ji vandrovní „za tvrzí s její podruhyní") a sůl svěcenou a tím lila vandrovní na vrata Ondřejova, majíc na hlavě čepičku od krč-márky jakous, aby nebyla poznána. Páni prohlásili věc za lotrovskou a proti právu, neb prý i na ilobytku pí. Kateřiny účinek čar viděti bylo. Na prosbu p. Benedikta z Vrchovišť potrestána krčmářka vězením, a vandrovní, jež pro těhotenství nemohla být trápena, puštěna.

Také jeden muž čarodějník podobně nekřesťansky si vedl. Jest to Matěj Dub, koželuh; čarovalf 1557 Janu Dubovi, koželuhovi, smrady, kouřením, prahů poléváním, takže on i čeládka hynuli, ba prohlásil: „pustil jsem smrad a žádnému z vás nemá škoditi než jemu a nezpomůže jemu ani dryak; od toho umříti musí;" i jinými kouzly prý lidem škodil.

Jak se dělá, aby lidé se roznemohli, věděla také dobře Mar-kýta Pelikova. Bylo r. 1553, kdy rozhorlila se velice na to, źe neměla odbytu na víno, že se rozhodla zle čarami potrestati toho, kdo by šel jinam. Neštěstí to potkalo Jana Vaška, jenž šel na vína k Bakalářům a musil přes jakési „vylití", jež bylo „okolo sklepa, kde štandlík stává", a jakmile to přešel, ihned upadl v těžkou nemoc. „Vylití" prý způsobila Markytka Pelikova, jež prý posílala čeleď, „aby jí prsť z kostela nosili, a vodu, kterouž vínky (?) smývají, sobě jednala a když měla víno načíti, že kropila vodou a něco působila od čárů". Uměla prý i krávě odjíti mléka; což se stalo prý krávě Ignacia skrze Pelikovu. Pelikova hájila se, že v podobenstvích o prsti a vodě mluvila před čeledí a že ví, „že čárové jsou, když někdo někomu škodí tak, že ho suší neb moří" a že s tím vůkol nešla. Za dvě neděle strany opět měly přijíti, ale nepřišly, snad zatím Jan Vašek ozdravěl a kráva Ignacia zase mléko dávala.