poslední této ploše nalézá se takó malá vesnička Kokytna. OJ strany severní vedla z údolí nahoru pravěká pěšina náspem chráněná, jenž na mnoha místech dosud se uchoval, jinde však byl spláknut přívaly se skály. Široká vozová cesta podnes užívaná vedla od východu po svahu mírnější stráně. Obě tyto plochy pokryty jsou mocnou kulturní vrstvou, dosud však neprozkoumanou. Náhodou nalezeny střepiny staršího rázu, kamene sekyry, provrtané koule i předměty bronzové. Mnohem více však nalézá se již na povrchu střepin rázu mladšího s vlnitými ornamenty, ozdobami dna a p. Až hradiště rokyteňské řádně vědecky prozkoumáno bude, stane se zajisté důležitým, pevným bodem pro praehistorii Moravy. Známoč o něm, že již roku ;052 přináležela „urbs Kokiczen" kapitolo boleslavské. Konec staroslovanskému městu učinil biskup Zdík a kníže olomoucký Otto roku 1146, kteří města dobyli a je spálili. Sta!o se tak při tažení, jež podnikl český kníže Vladislav proti údělnému knížeti svému odbojnému Kunrátu Znojemskému.

Popisem hradiska rokyteňského ukončili jsme líčení opevněných slovanských sídel, která však svým původem zasahují již do prvých století našeho letopočtu a vyznačena jsou tím, že vedle nádob mladšího rázu typu slovanského mají i něco střepin přináležejících starší keramice.

Přistupujeme nyní k líčení několika hradišř, význačných úplným vymizením starší keramiky.

Hradiště tato jsou pěti druhů: buď jsou zbytky skutečných opevněných osad staroslovanských, tedy rázu onoho, jaký jsme výše uvedli, s rozdílem, že nálezy svými jsou mladší, nebo jsou to opevněné zbytky staroslovanských hrádků dřevěných, na nichž vojvodové slovanští své čeledi vládli, pak ohrady, kamž se v čas potřeby obyvatelé z dolin utíkali, okamžitá opevnění vojenská a konečně středověké zříceniny, často do základů rozmetené.

uveďme nyní příklady každých z těchto opevněných osad a sídel.

A) Opevněné osady staroslovanské stávaly buď na horských ostrožinách, nebo pouze na nepatrných vyvýšeninách, a bývaly chráněny hlubokými příkopy a náspy.

Pěkným příkladem pro osady tyto jest Valč, městečko okresu krumlovského (K.).

V samé obci vystupuje malá plošina 370 kroků v ochozí, nad okolí asi 8 metrů vyvýšená. Podoby jest podkovovité a na všech stranách ohraničena příkrou mezí. Jihovýchodní strana „Kopce", jak lid trať tuto nazývá, odříznuta jest od ostatních polí příkopem 120 kroků dlouhým, podnes 1 m. hlubokým. Ohraničená takto plocha pokryta jest 1—4 dm. silnou kulturní vrstvou, která často hnízdovitě do země zasahuje.