@S@ 458

V ní vykopali jsme hojné střepiny z nádob vesměs již na hrnčířském kruhu robených z hlíny hojně tuhou promísené. Ornamentovány jsou bud vlnou nebo prostými, podél břicha vyrytými čarami. Dno jedné zdobeno kruhem třemi průměry na šest dílů rozděleným. Z nástrojů nalezli jsme: hliněný přeslen, křesací kamínek, hliněné kolečko ze střepiny vybroušené, železný klíč a nůž. Okolí hradiska bylo kdysi močálovité, a dosud pod jihozápadním svahem močály se nalézají.

Podobné hradiště nalézá se u Račic (okr. Vyškov), kde jednu hodinu severně městečka přijímá potok Rakovec malý přítok Po--domnici. Obě bystřiny obmývají rozsáhlou horskou plán vysokým lesem zarostlou, známou v okolí jménem „Černov". Na temeni kopce nalézá se kruhovitá náhorní rovina, zvaná „Na starých zámcích". Místo jest na všech stranách chráněno příkrými stráněmi, toliko na východě úzkým pruhem souvisí s ostatní plání. Zde nalézá se i vchod na Staré zámky, dnes pohodlná voznice. Již před vlastním hradiskem protíná lesní tuto cestu napříč hluboký příkop, jemuž o něco dále následuje mohutný val.

Týž táhne se krohovitě podél severního, východního a jižního svahu v délce 550 kroků a skládá se výhradně z větších kamenů na sebe složených. 30 kroků dále dovnitř hradiska jest val druhý délky 260 kroků.

Plocha takto ohrazená valem, na ostatních stranách strmými stráněmi, jest vlnitá náhorní rovinka, místy pokrytá kalturní vrstvou, kterou však těžko stopovati pro množství stromů a setlelého listí. Nalezli jsme zde střípky z nádob na kruhu robených, hojně slidou promísených.

K místu váží se taktéž četné pověsti, mezi jinými, že pod kopcem v rovinném žlabe stávala osada zvaná Černov, která přináležela ke bradu stejnojmenému. Ku hradištím těmto přináleží i „Starý hrad" bzenecký (Ma.).

B) Daleko zavedlo by nás vypisování jednotlivých staroslovanských rodinných opevněných sídel, a proto omezíme se pouze na popis jednotlivých, charakteristických.

Za tvrz takovou vyvoleno obyčejně nevysoké, ale příkré návrší z roviny vystupující, někdy, ač řidčeji, i horská ostrožina. Mnohé z téchto podnes ční nad dědinkami a zasmušilým okem pohlížejí do území dnes cizím rodům patřícího. Rodinná tato sídla jsou poslední zbytky staroslovanského zřízení žití pospolitého. Tvrze lehly většinou popelem; z té příčiny na nich nalézáme nezřídka ložiska uhlí a opálených trámců, řidčeji i některé předměty starožitné. Uvedeme nyní několik vzorů těchto staroslovanských rodinných sídlišť.

Severovýchodně Svitávky (K.) vypíná týmě své kuželovitý vrch příkrými stráněmi ohraničený, který toliko na straně východní s ostatním horským hřbetem prohnutým sedlem spojen jest.