na kruhu točených, zdobených vlnitými čarami rýh kolem nádoby se vinoucích a p, ozdoby dna na způsob čtverce křížem zdobeného, sekáčovým křížem a p. Kromě toho vyskytlo se hojně přeslenů různé podoby, kostěné dláto, krychlová kostka hrací, na jejíž šesti plochách oka od 1 — 6 v podobě drobných kruhů s ústředními body jsou vyznačena. Význačný jsou opětně dva otevřené kruhy bronzové, zhotovené ze silného, 2,5—3 mm. tlustélio drátu, který jest na jednom konci hladký, na druhém pak na plocho rozklepán a do C/3 zatočen.

Obuší tato mají proměru 6 cm. a na jednom z nich shledáváme patrné stopy postříbření. Kromě tobo nalezena ještě bronzová jehlice a kulatý dutý svršek knoflíku.

Z četDých předmětů železných, které se ponejvíce v nepatrných, rzí silně strávených úlomcích zachovaly, budtež uvedena četná želízka nožů, dláta, kroužky, zlomky ostruh s jehlancovitým bodcem, hrot kopí, šípu, přesky, úlomky podkov atd. Nalezená olověná podoba Kristova nasvědčuje, že obyvatelé zde usazení byli již křesťané.

Obsah dalších vrstev nepatří již v rámec našeho pojednání; zajímavá jest však věta závěrečná, která ze skouraání J. Palliardiho vysvítá, v níž poukazuje na okolnost tu, že keramika starší i mladší na některých nalezištích v takovém spojení se vyskytuje, že o tom nikterak pochybovati nelze, že obě keramiky v jisté době přechodní byly soudobnými.

Hned naproti hradišti znojemskému vypíná se trojhranný ostroh těmitéž vodami ohraničený, micnými valy odříznutý od ostatní roviny. Na něm spočívá částečně vesnička zvaná Hradištěm sv. Hy polita nebo Hradištěm nad Znojmem, německy Pöltenberg. (P.) Nálezy svými shoduje se opevněná osada úplně s nálezy svrchu líčenými.

I na plochých temenech Pálavských kopců nalezl Dr. Much stopy slovanského osídlení (M.). Sem také přináleží hradhko D obro-tické *11. (MSO, Peck.)

Zbývá nám promluviti ještě o nejdůležitějším hradišti staroslovanském, které však dosud téměř nedotknuto ladem leží — o župním hradišti rokyteňském.

Jednu hodinu severně od Krumlova vyrývá říčka Rokytna v perm-ském pískovci a slepenci hluboké údolí, které se půlkruhovité zatáčí a omezuje patu rozsáhlé horské ostrožiny. Celá tato na povrchu rovinná plocha oddělena na jihu ohromným příkopem, od ostatní polohy uměle, částečně ve hlíně, jednak ve zvětralé skále vyhloubeným. Na ostatních stranách spadá příkře k řece kolem tekoucí. Odtržená tato část země téměř v polovici přerušena jest opětně příkopem 130 m. dlouhým, dole přes 4 m. širokým; východní jeho svah stoupá 6 m, západní 9—13 m. šikmo příkře nahoru. Příkopem tím rozdělena plocha na část severozápadní, zvanou Velkým hradiskem, a ra část jihovýchodně, k ní přiléhající, pojmenovanou Malým hradiskem. Na