Waur" neho Wodo, Waudlgaue a Wraudlhunde, jinde „für 'den Alten", Waldmann, für Kornweih, Kornmutter, gute Frau, arme Frau, Schauer Jungfrauen, Holzfrau a pod., o čemž hojné doklady shromáždili Pf annensehmid, Mannhardt a zejména Ulrich Jahn, který .stopoval sebe nepatrnější sledy obětí ve zvycích německého lidu, chtěje vybudovati na těchto vratkých základech smělou stavbu kultů, uctívajících bohy staroněmeckého Olympu.87) Pro Hoizfrau nebo Milzfrau nechávali klasy na poli i v německých krajích západních Čech, souhlasně se sousedy zahraničními v Bavorsku, Francích i Falci, v domněnce, že příštího roku urodí se obilí ještě lepší, takže i tento- drobný rys můžeme připočítati ke znakům, které spojují jmenované území ve společnou národopisnou oblast.88)

Na slovanské půdě jsou určeny tyto nepožaté klasy většinou Bohu anebo svatým, v Bulharsku odevzdává se nepožatá brada na dedo Gospoda,89) v Rusku určuje se Kristu, sv. Iljovi, Spasovi, sv. Mikulovi, Nikolovu koni, Floru i Lavru, Kozimě i Damjanu a pod. Tedy patroni nejdůležitějších letních svátků, ať skuteční nebo domnělí (Spas), jsou ustanoveni za příjemce, ale beze stopy po představách a bytostech předkřesťanské doby, na jejichž místo byli by nastoupili. Vždyť i domnělé svědectví o Velesoví, podle něhož brada klasů se posvěcovala Velesovi (podle podání, že obilí nechává se волотку на бородку) a podle něhož někteří vykladači odvozovali náš obyčej z dávnověku pohanských Slovanů, rozplynulo se po prosaiekém, přirozeném vysvětlení Zeleninově, kterak volotka znamená v určitých krajích běžný výraz pro stéblo.30) Patronů letních svátků vzpomíná se i v Německu, kde poslední svázané klasy, t. zv. Scheune, jmenují Peterscheune, Martinseheune, Peterblüte a pod,91) a konečně i v Čechách, jestliže poslední stébla lnu nechávají sv. Pe-tronile, o jejímž dni nejlépe je len trhati.92) Jen výjimečně ve slovanském ostrůvku německé záplavy, u Lužických Srbů, nechávají se klasy polednici,93) v Jaroslavské gubernii v Rusku „polevomu chozjainu"94) a u Jihoslovanů vílám,95) tedy bytostem, obývajícím pole a chránícím je. Ale je ku podivu, jak