velmi stísněné. Jak se asi vedlo cechovním mistrům toho cechu, který byl nucen vypůjčiti si ze sirotčí pokladny 15 t. j. patnáct zlatých, jak to učinil cech vyškovských toufarů r. 1785? Jistě že špatně.

Počátkem 90. let. 18. století znamenáme náhlý, ale přechodný pokles počtu toufarských mistrů, z desíti na šest, avšak již kolem roku 1800 pracuje se zase v devíti toufarnách, patřících: Filipu Horákovi (č. 60.), Janu Burianovi (čís. 62.), Antonínu Stroblíkovi (čís. 63.), Václavu Machainovi (čís. 64), Janu Čamkovi (čís. 65), Františku Burianovi (čís. 66.), Jiřímu Fischerovi (č. 67.), Janu Patrmanovi (čís. 70.) a Janu Stokláskovi (čís. 74.).

Počátkem 19. století je již o osudu fajanse skoro rozhodnuto. Ponenáhlu, zato ale nezadržitelně je zatlačována a vytlačována výrobky porculánovými a kameninovými. Továrny na fajanse zanikají, roku 1805 hranická, roku 1825 holičská, jiné na př. vranovská od r. 1807 — začínají místo fajansí vyráběti kameninu, protože by jinak zániku neunikly a pokud vznikají nové továrny, pak vyrábějí pouze kameninové nádobí. Na Moravě je přímo nadbytek fajansového zboží.33) Vyškovský cech toufarů stěžuje si magistrátu, že „gegenwärtig Niemand mehr eine Bestellung auf feineres weisses Geschier wegen den vorhandenen Steingut Geschier machet" a žádá jej — ovšem zase bez úspěchu —, aby nedovolil toufarskému mistru Filipovi Horákovi při slavnosti střílení clo terče prodávati kameninové zboží.36) Výroba fajansí je tedy v povšechném úpadku a zatím ve Vyškově jak počet mistrů tak také počet vyrobených nádob vzrůstá: podle d'Elverta,37) jenž má své zprávy z původních spolehlivých pramenů, vyrobilo se ve Vyškově koncem 18. století 22.600 kusů fajansových nádob a v prvních desítiletích 19. století 98.000 nádob!38) Tedy uprostřed obecného úpadku fajansové produkce stojí Vyškov se svou roční výrobou téměř 100.000 fajansových nádob. V následující době nejen že nepozorujeme pokles v počtu mistrů, nýbrž právě naopak, počet mistrů dosahuje zase čísla 10 jako v šedesátých letech 18. století. Ještě kolem roku 1850 pracuje se v 10 toufarnách, jichž majiteli jsou: Antonín Štroblík ml. (čís. 63.), Ignác Plosa (čís. 64.). Anna Čamková (s tovaryšem, čís. 65.), Ignác Richter (čís. 66.), JanPaterman ml. (čís. 67.), Karel V. Machain (čís. 70.), Cyril Burian (čís. 71.), František Pernicami, (čís. 730, Josef Machain (čís. 74.) a Klára Pernicová (s tovaryšem, čís. 77.).