str. 260
šovec a Cikánka a některé starší osady se zvětšily. Sama lanská visitace zaznamenáva tu 135 měřic polí, povstalých z lesa; skutečná výměra hyla ovšem několikráte větší. Ze soudobých zpráv nalezl jsem o tomto osídlení dosud jen zápisy ve starých knihách pozemkových.1) Ale ačkoli nemáme tak přesného vylíčení postup a, jako o kolonisaci XVIII, stol., přece můžeme ji dosti podrobně sledovati, přibereme-li pomůcky v předešlém článku zmíněné.
Take tuto kolonisaci předchází nebo doprovází doba válečná (301etá válka), která kraj nepřátelskými vpády Švédů a Poláků citelně zasáhla, se všemi svými následky (drahota, hlad, mor), stupňovanými ještě rozměrnými krajovými živelními pohromami, které 'zaznamenávají jak kroniky, tak knihy pozemkové. Fase z r. 1749 pohlíží na ni ovšem okem soudobým a uvádí proto týž důvod, jako pro kolonisaci XVIII. stol.
Osady XVII. stol. povstaly stejným způsobem, jako osady XVIII, stol.; vrchnost prostě mlčky trpěla, když si poddaní z vrchnostenského dřeva chalupu na mýtině postavili a paseku postupně obdělávali. Nejvýše se žádá, aby to vrchnosti předem oznámili.2) A zase teprve po řadě let, dvaceti i více, uložen jim byl mírný plat, původně třeba i bez roboty.3) Nebyl to ovšem projev nějaké zvláštní přízně; vrchnost prostě v tom území ještě robotniku nepotřebovala a povolávati je ke vzdálenému zámku na robotu nechtěla.
1) Soudní archiv novoměstský: ě. 25. Rychta fryšavská, č. 158. Rychta německá, č. 223. Mor. Svratka, Tři Studně, Kadov.
2) „ ... A ještě k tomu, jestli by si chtěli více někteří tam sohě chalupy stavět, mají místo ukázat, a co by k takovému stavení dříví míti chtěli neb kopaniny dělat, to z vůle vrchnosti jim darmo dáno a ukázáno býti má." (Rychta německá list 357.) — „V létu 1635 s povolením vrchnosti jest Jakubovi Tichýmu místo darováno, aby sobě jakkolvěk grunt chce, na svůj náklad ustiavěl, a co by k tomu dříví potřeboval, jest miu z hor panských darováno. A tak za tem grunt žádnému nic povinen a dlužen nemí; ma zaplacený." (Rychta německá list 358.)
3) „Mor. Svratka: L. P. 1644 chalupníci při Český Svratce jsou tři... Takový chalupy jsou z vůlí vrchnosti postavenej, a co každý chalupě přidáno jest, to taky každý chalupě níže poznamenáno. Ahy pak tím lópejíc hospodařili a živností svých náležitých provozovali, na žádost jejich ża všelijaký roboty, contribuci a platy každoročně společně do důchodů .1. M. pána platu 12 zl. r. pokládati mají na dva termíny: při svatým Jiří jeden termín a při svatým Václave druhý termín... A taky nech by mnoho mebo málo chalup tam ustavili a hospodáři se usadili, společně takových 12- zl. r. a nic víceji pokládati mají. Toliko aby dobří hospodáři bуlі a na 'vodu ihramičmou pozor dali, a kdyby někdy potřeba bylo, aby se v ní lapalo, aby pomohli." (Rychta německá list 357). ■— Tři Studne: „Chalupníci Třech Studní jsou tři. Takový chalupy jsou z vůlí vrchnosti dobré paměti za živobytu J. M. pana Šimona Krácena z Šenspergku a na, Novém Městě (zemřel r. 1645) vystavené a až posavad ode všeho osvobozené byly. Aby pak tím lépejíc hospodařili a živností svých při témž místě provozovali, na šetrnou žádost jejich za všelijaký roboty, konitributi a platy každoročně bude každej do důchodu J. M. pána 2 zl. m., za-onouce od pominulého sv. Jiří až při sv. Václave léta přítomného jedem termín a při sv. Jiří. 1652 druhej termín, pokládati má, však vše do libosti vrchnosti pozůstává." (Rychta fryšavská, list 184.)
|
|
