str. 360
a počínají se hned verši: „Ráno, ráno..." Srovn. Holas IV. Závěry bývají různé. R se končí prostě a úsečně verši:
Verbujou-li, budou brát,
škoďa chlapců nasťokrát.
|
Erb. a Čel. k tomu přidávají ironický epilog: Ty hezké nám poberou, ti chromí nám zůstanou. Erb. ostatně uvádí ještě dvojí závěr jiný: jeden připomíná závěr var. Holasova, druhý se blíží var. slovenským, z nichž Koll., SbMS a Sl. Sp. I se téměř úplně shodují; připojují ještě asi 4 slohy líčící výzbroj vojákovu. Var. Sl. Sp. III je pouhý úryvek. Avšak ani jediný z uvedených variantů nemá sl. 4—12 tekstu Tomkova. Tato část jest tedy jistě připojena později nikoliv na prospěch celku. Tyto slohy jsou namnoze velmi neumělé (srovn. rým: namlsaný — hledá tě; srovn. sl. 10: Púta na ruky dali, a do Brna zavezli, a jeho švarné děvče smutno na něj hledělo). Ostatně sl. 4. je vzata z jiné písně srovn. Sa 709 (820). Pokládám tento> přídavek za lokální improvisaci rušící komposici staré vojenské písně.
30) Neber si, Janíčka...
Tekst Tomkův se nepatrně odchyluje od starších zápisů této písně. Var. Ea 275 (761); ČL I 459 (8); S. n. p. I, 52.
37) Kukačka kuká ...
Var. Erb.a 192 (369) připojuje ještě jednu sloku:
Ach nejsem, nejsem,
šáteček dej sem,
já ti ho vyperu:
abys měl bíle j,
až pudeš k jinej
v sobotu k večeru.
|
Var. S2 341 (468) připojil naši píseň k jinému začátku (Na Nasilskym poli, stromeček stoji atd.), ale znění je zmateno chybou zpěvákovou:
sl. 3. Holubek urka,
kukulenka kuka
za dvorem na olši,
O to se ty myslíš
moja najmilejša(!)
že ja sem najhorší?
|
Avšak ve sl. 4. odpovídá dívka zcela obdobně jako u Erbena. Smysl je tu porušen.
39) Svítilo slunéčko...
Varianty: Holas III 5 (1 a, b, c): S, 484—5 (675) var. a, b); BP 34 (95); BNP 53 (66 a, b); Bart. Jan. 2 (2 a, b); Vyhlídal 153—4; 155; Koli. II 3 (1); Sl. Sp. I 75 (206); Sl. Sp. II 270 (738); SbMS II 98 (32): ChS 691; Medvecký, Detva 273; Sl. Polil' XVIII 496. (Srovn. Výbor sloven, poezie ludovej, I 115 č. 7.)
Var. Sa a) pokládám s hlediska uměleckého za nej cennější. Skladba je vyrovnaná, ucelená, motivace dobra, závěr výstižný. S tímto tekstem se shodují fragmenty BP (jen sl.. 1.), BNP (68 a) (také jen sl. 1.), jakož i zjednodušené var. BNP (66 b) a Bart. Jan. (2 b) (celkem shodné s Sa a) sl. 1—5). Var. Bart. Jan. (2 a) pokazil koncisní stavbu staré písně. Především rušivě působí verše úvodní: Vdávala matka, vdávala céru nedaleko přes pole, poněvadž pointa tkví právě v tom, že matka dceru vdala daleko. Sl. 1—4 se sice celkem shodují se sl. 1—4 Sa a), ale sl. 5 se nehodí do rámce písně:
Dyž mě muž budí,
palicó mě tuží:
Stave, mrcho lenivá!
Dyž mě maměnka
doma budívala:
Stávé, ceruško milá.
|
|
