na druhé straně německý stříbrský a smíšený horšovotýnský. 0 samotě stojí ještě Budějovicko (322).

Na Moravě jsou nadprůměrně plo'dné v těchto letech hlavně okresy jižní resp. jihovýchodní, opět bez rozdílu národnosti. Jsou to okresy: Hodonín (304), Uh. Hradiště (331), Vyškov (325), Mikulov (321), Hustopeč (321), Kyjov (303), Brno (328), Morav. Krumlov (327), Znojmo (305) a na západ vybíhající okres třebíčský (311). Mimo to přes 300 manželských porodů mají ještě okresy: přerovský (302), prostějovský (309) a v nej východnějším konci Moravy okres místecký (320), s nímž bylo tehdy ještě politicky spojeno Ostravsko.

Mezi obojími územími českých zemí, málo plodným a nadprůměrně (na české poměry) plodným, rozkládají se okresy, v nichž manželská plodnost kolísá mezi 270—300. Zvláště celá jihočeská pahorkatina po obou březích Vltavy, více však na břehu pravém, a českomoravská vypnulína ná obou' stranách hranic českomoravských náleží této oblasti normálně plodné, při čemž arci normu dává nám pozorování toliko zemí českých.

Geografické seskupení okresů podle manželské plodnosti v první polovině osmdesátých let nám ukazuje, že neurčují výši její žádné vlivy nahodilé, nýbrž že jest výsledkem příčin hlubších, jež rozana-lysovatí a vyložiti bude zajisté věcí velmi obtížnou, neJi nemožnou. Ód let osmdesátých pronikly zatím i do Čech tendence novomalthus-ské, které před tím pronikaly asi jen na určifých místech a v určitých vrstvách; jimi asi nejspíše si vysvětlíme nízké číslice v okresích městských.

Studuj eme-li geograficky klesnutí manželské plodnosti odpětíletí 1881—1885 do prvních pěti let nynějšího století (1901—1905), dospějeme opět к výsledkům velmi charakteristickým, ba mnohem markantnějším a výmluvnějším nežli dříve.

Sestavíme nejprve české okresy v Čechách, které mají na začátku 20, století o více než 10% manželskou plodnost menší, než dvacet let před tím a to podle intensity klesnutí této plodnosti. Tam, kde nastaly změny ve správním dělení Čech zřizováním nových hejtmanství, jsme nucení spojití po případě více okresů dohromady, abychom měli čísla rovnocenná datům z let osmdesátých.