Hlavní částí knihy Rhammovy je však oddíl na str. 299—431, kde se snaží dovodítí, že ruský dům a s ním i typický dům staroslovanský vznikl napodobením vzorů germánských, hlavně nordických. To je také these, к vůli níž kniha vznikla, která odpovídá vlastnímu cílí práce Rhammovy, ukázatí vztahy kulturní a odvisldst Slovanů od Germánů, a na kterou se vztahuje také první titul knihy: „Germanische Altertümer aus der slawisch-finnischen Urheimat",

К prokázání tohoto závěru operuje Rhamm především důvody filologickými: ukazuje na to, že nejen všeslovanské a staré jizba (isťbba) pochází z germ.-nord. stuf a,6) ale že i celá řada jiných starých termínů, charakterisujících ruský a hlavně velkoruský dům, je původu germánského (nordického), a že zj ev ten dlužno vyložiti silným vlivem, kterým Germáni už v staré době působili a přetvořili primární prae-hístorícký typ slovanského domu v ten typ, který se pak stal základem domu v dobách historických na Rusí a u Slovanů zakarpatských vůbec.

Rhamm se pří tom opírá hlavně o výrazy ísťbba, banja, laznja, chvosťb, си1апъ, poh>, *golbrb (golbect>), polatí, šelonrb, šolnušb, vykládaje je za nějaké z nord. stufa (stofa), badstofa, laug a r-hus, quast, kylan (kylna), pall-r, golf, *lopat-r (loptr), hj elm, svefnhus (str. 312 sl.).

Už Brückner ve své kritice (Zs. f. Ethnol. 1911,180 a Lud. 1912,180) vyslovil se však rozhodně proti tomu, že by byla všechna tato slova přešla z germánštiny, vyjímajíc голбецъ а шолнушъ, u nichž je nord. původ zjevný. A v celku má jistě pravdu proti Rhammovi, neboť i když jíní nebudou souhlasíti s výkladem slov. původu slova баня, které jako полати je patrně původu jižního, —přece pravdou zůstává, že u větší částí těchto slov Rhamm předpokládal nordický původ neodůvodněně nebo přímo nesprávně, a pak ovšem celá tato filologická argumentace ve prospěch silného nordického vlivu na dům ruský, resp. slovanský, která dovedla Rhamma к výroku: „daß der altslawische Bauernhof, wie er in seinen Grundzügen auf die Zeit vor den Wanderungen zurückzuführen ist, nicht nur in seiner Wohnung, sondern auch in seiner Wirtschaft nach germanischen Vorbildern gearbeitet erscheint" (str. V.) — postráda podstaty. V tom dosahu je to jistě nesprávne. Tím způsobem nevznikl germansko-slovanský typ domu v době před rozchodem Slovanů. Je síce nesporno, že na vytvoření ruského, zejména velkoruského domu působil silně vliv germánský, a rovněž se uznává obecně germánský původ sl. í s t ъ b y, ale starý slovanský dům v době před rozchodem Slovanů, řekněme v době Kristově, daleko ještě nedošel toho stupně vývoje, který předpokládá a s kterým operuje Rhamm, Po mém přesvědčení germánskou stubu s pecí počal pře-j ímatí teprve po této době a franckou kuchyň s druhým ohniskem v síni ještě později (ne před X. stol. po Kr.). Kdy ruský dům přejal golbec