str. 234
tak, jako na ostatní kozáky. Slovem, lidové epos jest výsledkem určitého seskupení kulturních a sociálně-politických podmínek. Když mizejí podmínky vzniku, přestává epos býti živým organismem uměleckým, odumírá a udržuje se jen houževnatou konservativností ústního podání lidového dílem i vlivem knižním. Maloruská duma odumřela již ve stol. XVIII.; velikoruské byliny a jihoslovanské zpěvy junácké zanikají pozvolna za našich dnů.
Tak tedy v umělé i lidové literatuře můžeme pozorovati týž zjev: rozsáhlé veršované skladby epické mizejí. Dědicem eposu umělého jest prosaický román a tak také na př. motivy velikoruských bylin nalézáme v prosaických vypravováních zapsaných z úst lidu. Jiří Horák.
@-------------
Nákladem ,,Výboru pro německou píseň lidovou na Moravě a ve Slezsku" pořídil J. Götz nové vydání .vzácné nyní sbírky J. G. Meinerta „Alte teutsche Volkslieder in der Mundart des K u h 1 ä n d-chens". I. Band. Wien u. Hamburg 1817. Význam této sbírky stručně, ale výrazně charakterisoval A. Hauffen ve své Geschichte der deutschen Volkskunde uveřejňované v letošním ročníku Boltova Ztschr. des Ver. f. Volksk. (XX. 290 n.). Jest to první sbírka německých písní lidových zapsaných se všemi zvláštnostmi nářečí a pečlivě sestavený slovník má značnou cenu i pro dialektologii. Nové vydání Götzovo posoudil velmi zajímavě Stan. Souček v Čas. Mat. Mor. roč. XXXIV. seš. 2. str. 184 n. Vytýká vydavateli, že literární profil Meinertův nakreslil velmi povrchně, že ignoroval Meinertovy zápisy písní lidových roztroušené po časopisech, že neodděloval svých poznámek od textu Meinertova, atd. atd. Jsou to závažné nedostatky a Souček právem podotýká, ,,že prací sl. německého výboru pro lidovou píseň na Moravě nemůže býti spokojena věda."
*
Zmínil jsem se již nahoře, že v Zeitschr. des Vereins für Volksk. (1910, str. 290—306) pokračuje prof. A. Hauffen ve svých „Dějinách německého národopisu". Líčí mohutný rozmach německé lidovědy, k níž velkolepé základy položili Grimmové, podávaje úsečné ale výstižné charakteristiky rázovitějších individualit od Uhlanda, v jehož dílech básnická intuice a přesná vědecká methoda jsou sloučeny v souladný celek, až k Reinholdu Köhle-rovi. Vřelými slovy líčí Hauffen zásluhy, jichž si tento skromný, vzácně ochotný, „Doktor Allwissend" dobyl o německou lidovědu. Nezanechal soustavného díla, ale jeho „Kleinere Schriften" jsou nezbytnou pomůckou pro každého, kdo se zabývá studiem literatur lidových. Jasná a přehledná studie Hauffenova informuje velmi pěkně o vývoji německé lidovědy; prozatím jen stručně na ni upozorňuji, neboť bude dokončena teprve v některém z příštích čísel. Bude to vítaným doplňkem к autorově stati o německé lidovědě v Čechách otištěné v Deutsche Arbeit, roč. 8., seš. 3. (Srovn. N. V. Č. 1909, str. 93 n.) jh.
@-------------
Bartoloměj Zelenka, děkan táborský, zaznamenává ve svém denníku (vyd. K. Thir ve Zprávě o městském museu v Táboře za r. 1909) omasopůst-ním p r ů v o d u r. 1681: „Řezníci hned po polednách půl vola rohatého, ze sněhu zhotoveného, vodou zledovatělou politého, krví omalovaného, jak by skutečné maso bylo, na saních kolem náměstí vozili." z.
@-------------
V Hracholuskách u Netolic konána o letošních letnicích jízda králů, jaká posledně byla pořádána r. 1864. Král je zde v plášti ze smrkové kůry a v papírové koruně. Dle místní pověry koně, kteří súčastní se jízdy králů, nebudou kulhati. Popis podal Venkov 1910, č. 131. z.
@-------------
„Zdraví Lidu" zahájilo rubriku lidového lékařství s hlediska zdravotního, v níž chce „podávati zprávy o chorobách a jich názvech v lidu a jim odpovídajících vědeckých označeních choroby, o rozmanitých léčeních atd."
Z.
@-------------
Z lidového, lékaření dobytčího: Dle Ostravského Denníku léčí dosud v Rychvaldě Matěj Slíva dobytek po stáru. Vyžádá si nádobu, v níž ještě nebylo mléko, košili z dítěte mladšího jednoho roku a tři rozpálené uhlíky-Do hrnce nalije vody a třikrát do ní naplije, pak hrnec požehná a hodí do něho uhlíkv, opět do hrnce naplije a pak z něho pokropí tele, což učiní po třikráte. Na konec vezme děckou košilku a tře jí tele od ocasu к hlavě a to rovněž třikráte.
Z.
@-------------
|
|
