než by na určité místo doběhl. Dáti se chytiti bylo by ovšem bývalo králi hanba veliká.

Potom král vítěz i přední jeho dvořané posedali na koně a »tírali«, t. j. koňmo objížděli vesnici se vší slávou. Potom obcházeli pěšky statky s prosebným zpěvem: »Našli jsme krále, v zelenej trávě, posekaného, porubaného, porubali nám ho Turci mezi dvěma »kůlei« (»lupci«). Hospodyňko krásná, dej nám lžičku másla, sáhni hodně z hluboká, nebude tě bolet ruka do roka, hlava do smrti! Nechce nám nic jísti, než samé koc-matice (vejce smažená) na polívaném rendlíce. Máme ho hnát do Prahy, než my ho tam doženein, taky něco sežerem.«

Pozpívavše chlapci vždy ukrojili kus ornátu králova a položili na stůl, kterémužto kusu říkali »maso«.

Posud udržuje se mezi hochy v Čejkovicích dětská zábava »kou-pání krále«. O svátcích svatodušních sejdou se hoši, svážou dvoje kolečka od pluhu k sobě, dají přes ně prkno a na to doprostřed posadí hocha, který má na hlavě slaměnou čepici. Za tím sedí jiný hoch s dřevěnou šavlí, a ten jest katem. Napřed sedí »forman« a »kočíruje«. Forman má do vozíku zapražené hochy a ti táhnou je k rybníku, který třikráte kolem objedou a pak se zastaví. Kat sestoupí, setne dřevěnou šavlí králi čepici, a to tak, aby spadla do rybníka. Král musí, jak jest oblečen, pro čepici skočiti do vody. Když ji vytáhl, jde se přestrojit do jiných šatů a vrátí se k rybníku; potom dá hochům znamení a ti skáčí do vody, aby se vykoupali. Dříve žádný z hochů se nekoupá, dokud nevykoupali krále*).

****

Pro potřebu praktickou upravil jízdu králů ku napodobení, nepříliš nákladnému a snadno vypravenému, Petr Guth ve způsobu návodu pro Baráčnické spolky v Českém Lidu XV., str. 377—9.

Rovněž A. K(rálovec?) v knížce Chození s králem, Národní slavnost českoslovanská. (Provedeno »Úhlavou« v Klatovech dne 17. září 1895), Klatovy, roku 1895 — vysvětluje slavnost ochození s králem« na základě mého článku v G. Lidu II. Akad. spolek »Úhlava« pořádal slavnost v Klatovech a při ní členové jeho provedli letniční obřady »chození s králem*. Srv. nahoře str. 42. Autor upravil šťastně zábavu tu pro studentskou slavnost klatovskou a možná s úspěchem použiti jeho pokynů při napodobení hry s králem.