str. 12
muzikách, ožralství a vejskání též při noční práci, prádle, kde se schází rozpustilé obojí pohlaví, netoliko proti zemskému ale i Božskému přikázání, s folkem a svědomitostí svou trpí, které by vykořeniti měli, ti zajisté i tenkrát, když se modleji, neb spějí, notně službu ďábelskou zastávají, neb skrze svůj bezbožný folk na věčné časy hříchy rozmnožují a celé stáda ovčiček Kristových do pekelného ovčince ženou, ti všichni měli by sobě železnou rafikou na dveře příbytku i srdce svého vyrýti tato slova sv. Petra Damiána: Co nám spomůže, že nezahyneme pro hříchy vlastní, zahynem-li věčně pro cizí hříchy . . .«
***
Ve století XIX. věnovali již spisovatelé, kteří si všímali lidového života a lidového podání, pozornost bedlivou přástkám. Škoda, že to, co
nám zachovali ve svém líčení, dnes již patří mezi zkazky z dob dávných a jako by to již ani pravda nebylo, jak rozmanité zábavy, hry, písně, obyčeje mívali přástevníci. Bývávalo, bývávalo. Srv. vyobrazení pohádkářky přá-stevnice z r. 1845, obr. 7.
Nejdříve zajdeme se podívat na slavnost přástevnickou >vr-koč« (o kteréž slavnosti jsou zmínky již v uvedených dokladech staročeských u Rvačov-ského) a na dlouhou noc přástevnic s vyvolenou královnou noci. 0 tom všem zachovala zprávy Božena Němcová, jednak v dopise, kterým se dotazovala po tomto přástevnickém obřadu, jednak v líčení, kde použila lidového podání v rámci povídkovém. Z Domažlic dne 7. ledna 1846 píše do Skalice faráři Ludvíkovi: »Dlouho jsem přemýšlela, ke komu se obrátit mám, aby mi nížepsanou slavnost důkladně popsal, a byla jsem věru na rozpacích, an mi bezděky staročeské přísloví: »Sejde s očí* atd. na mysli tanulo, a ono bývá za časté pravdivé. Tu jsem zpoměla na Vašnosti, a znajíc šlechetné a vlastenecké Vašnostino srdce, začala jsem ihned psát, doufajíc že mi mojí prosbu neodepřete, neboť nevím, ke komu bych se potom obrátila. Potřebuji do jedné povídky národní obyčej děvčat aneb spíše přástevnic z našeho kraje. Tuším, že je to tak: Děvčata, které dohromady chodí a přástvi drží, spočtou v druhém aneb třetím masopustním týhodni svojí přízi a která nejvíce napředla. ta je královnou a dává dlouhou
