tím více podmínek pro průmysl, jímž mění se poměry sociální i národnostní. Půda jest to, která někde vyžaduje spíše staveb kamenných, jinde dřevěných, na složení půdy záleží dobrota cest a možnost hojnějšího či řidšího styku obyvatelstva, půda podmiňuje hustotu a rozložení obyvatelstva, půda má vliv na život člověka, půda mu skytá látku k pozorování, k umění i vědění. V horách jinak se žije než v rovině. V horách nebudeme hledati veliká města, ale roztroušené chaloupky, v zimě vše žije jen v rodině, se sousedy není možná se sejiti, půda málo je úrodná, a těžkou prací málo se vydělá; výhodnější ještě jest chov skotu a bravu. Chudší je strava, chudší je celý život a jednotvárnější. Dobře, že se světem těžko se horal stýká, o moderních mnoha potřebách nemá aspoň potuchy. Mohutné, často strašlivé zjevy přírodní naplňují jej zbožností, vědomím slabosti proti mocem nadpozemským, ale také dráždí jeho obrazotvornost, sílí jeho neohroženost; horal je uzavřený, zbožný, novotám nepřístupný, ve všem, v mluvě, v zvycích, v kroji, v názorech konservativní. A podnebí má vliv na veškeru práci zejména mimo dům. To u nás, kde jádro národa tvoří zemědělci, jest rozhodující. Rozdělení počasí rozhoduje o rozdělení práce na polích, na pastvě, v lesích atd., má vliv na život, na zvyky, na charakter. A poesie? Měli bychom pohádky o větru, kdyby u nás vítr nevál ? A tak probírati můžeme vodstvo i souš, zvířectvo, rostlinstvo i nerosty, vše jednak člověku prospívá, jednak škodí, člověk snaží se všeho využitko-vat, nejde-li to, aspoň se přizpůsobit, bránit se, o všem přemýšlí, hádá, povídá. Při vodě vzpomeňme toho, jak řeky a potoky ukazují první cestu, jak poskytují podmínky k prvním osadám, jak podmiňují plavectví a rybářství, jak skýtají látku k zkoumání i k pověrám, k zábavě i k poesii; vzpomeňme, jak rušivě zasahují povodně v život a jaké upomínky lid na ně má. U zvířat a rostlin nejlépe lze rozeznávati škodlivé a prospěšné, -zvláště pěstěné a chované a divoké, a vlivy toho na zaměstnání, stravu, názory a pod. Zde také je místo promluviti o tom, kdy který druh zvěře nebo rostlin a kde pěstiti se počal, odkud přišel atd.

Jediný pohled na mapu českoslovanské vlasti nás poučuje, že přírodní poměry, v nichž žije náš národ, jsou velice rozmanité, a tedy i vliv jejich bude různý. Vystopovat tyto vlivy a ukázat, co vše již sama příroda z nás udělala, to£ úkol zeměpisného úvodu do národopisné encyklo-paedie vedle prostého vylíčení přírodních poměrů naší vlasti. Již to jest dosti veliká úloha, tím těžší, že se ještě ani nezačalo v této příčině pracovati.

Druhou částí úvodu jest historie a sice úplná i všestranná. Obsahuje tedy i praehistorickou archaeologii a líčí nejen dějiny politiky vněj ší, ale ještě více politiky vnitřní (dějiny sociální) a dějiny kulturní. Víme, jak rolník tím více lpí na hroudě své, tím tíže se loučí se statkem svým, čím více rodinných památek ho k němu