výstavy. A věru, že může Sokolstvo, ale ještě více průmysl český býti hrdým na dokonalost domácí práce v oboru tomto, jež beze chlouby vyrovná se i nejproslavenějším výrobkům zahraničným. Jaký to pokrok od let šedesátých, kdy nářadí tělocvičné leckdy až k nestvůrnosti bylo blízko! Jsou to zejména firmy Josefa Vindyše (spolupracovník Petr Hájek) a J. Bartla (spolupracovník Ant. Kroupa) na Smíchově, jichž výrobky vzbuzují zasloužený podiv a pochvalu. Jos. Vindyš má ovšem za sebou již Výstavu jubilejní slavné paměti, v které poprvé vystoupil a zvítězil — 12 úplných tělocvičen sokolských i školních, jež ve krátké době tří let zařídil, nečítaje množství nářadí jednotlivě vyrobeného, jest toho jasným dokladem. Mimo ně vystavila firma Sýkora z Lomnice v Jičínsku nářadí solidně pracované a dobré. Dvojici vzorných, výborně ventilovaných skříní do šatny dle návrhu svého správce domu A. Kroupy vystavil tu Sokol smíchovský; postranní stěny tělocvičny kryjí praktické věšáky na tyče, činky a kužele, kdežto »palcáty« J. Košťála (Slaný) spojující v sobe účinek kuželu i břemen byly na zvláštním stojanu v levém zadním koutě sálu. Pravý zadní kout oživují »polní hodiny« (výrobce J. Havlíček v Praze) na tyči bodcem opatřené, v každé poloze jdoucí, jež by velmi dobře posloužily na cvičišti pod širým nebem. Úhledná kamna železná (V. Klicpera v Sadské) vyplňují levý přední kout tělocvičny.

Vzácnou ozdobou zadní stěny (po obou stranách východu) jsou znamenité diagramy České Obce Sokolské (práce kand. inž. Jana Záhorského); před nimi jako originelní obruba kolem stěn celého sálu táhne se br. V. Kukaně tabulkový diagram jednot sokolských v Čechách. Vhodnou dekorací jsou na předprsní galerii poprsí Tyrše a Fügnera, jichž protějškem, vysoko na zadní stěně nad východem pěkný obraz čtyř Sokolů ve kroji výletním, cvičebním, jízdy sokolské a americkém (dílo akad. malíře Záhorského). Po pravici zavěšen byl obraz předčasně zesnulého junáka K. Hrona (prací akad. malíře br. Vísnera, maj. Sok. pražsk.), po levici obraz Dra. Mir. Tyrše.

Zastavme se u vitríny ve středu sálu; obsahuje celé bohatství vzácných cen Sokola pařížského ze závodišť francouzských, kovové sochy (zápasící bojovníci, šermíř borghésský), vásy a mísy z porcelánu sévresského i z bronzu, zlaté palmy, medaille a pod. Nad skříní sklání se praporec Sokola pařížského, pravý lilipután proti některým z našich, až nevkusně zlatem a stříbrem přetížených praporů. Vycházejíce, všimněme si bohatě dekorovaných znaků zemí koruny České, jež tu nakladatelství A. Pulkrábka zavěsilo ku povznášející ozdobě.

Vestibul zdobí jeden z krásných diagramů Záhorského (3,20 m dlouhý, 78 cm vysoký), a pečlivě pracovaný diagram dorostu sokolského (učňů a žáků) prací F. Kotrouše, k nimž přiléhá pěkně provedená mapa sokolských jednot Župy krkonošské a vzorný rozvrh cvičební Sokola pražského, zredukovaný na 6 družstev. Sokol karlínský, chrudimský a z Hradce Králové vystavili plány a fotogramy svých tělocvičen, Antonín Kroupa svůj návrh pavilonu sokolského, Otto Sandtner pak mramorovou desku pamětní zemřelého Dra. Miroslava Tyrše.

Vcházejíce po pravé ruce do šatny, staneme překvapeni před opravdovým koněm jízdeckým. Jak ten přichází na výstavu sokolskou? Zcela správně: Sokolstvo, pojavši za prostředek pro povznesení tělesných i mravních sil lidu českého veškeré přístupné cviky tělesné, nemohlo vyloučiti z nich jízdu na koni a stvořilo tak v době novější celou řadu odborů jízdných. Přední jejich representant Jízdní odbor Sokola prazského vyloživ tu památky svoje (zvláště album vyjížděk), vystavil vzorný úbor koně jezdeckého (sedlo, řemení a pod.) na koni skutečném. Znalci pochvalně oceňovali způsob ten, jenž mimo to i četným výpravám dětským způsobil jednu z atrakcí výstavních. I ony svým způsobem oceňovaly, hladíce a laskajíce hodného koníčka více, než snad bylo kůži jeho zdrávo. Odbor šermířský zastoupen byl zde znamenitým náčiním (chranidly) z dílny Karla Mareše v Praze. Stěny kryje řada vzorných výkresů a detailů nářadí mravenčí pílí Ant. Kroupy ze Smíchova, fotogramy skupin sokolských z Kralup a Mělníka, jakož i Klenkův rozvrh cvičení pro osmitřídní obecnou školu chlapeckou a něco fotografií školního tělocviku, jenž jinak (právem) soustředil se v pavilonu školském, kde podrobný obraz jeho podán.

Sousední pisárnu značí již předem praktický psací stolek pro jednatele a vzorná lékárnička spolková od osvědčené firmy Karla Schürera v Praze. Přáli bychom si od srdce, by ta skřínka elegantní a praktická, jako všecky výrobky ryze české firmy zmíněné, co nejdříve zaujala vykázaný svůj kout po všech spořádaných jednotách sokolských. Na stolku jednatelském vyloženy jsou vzorné knihy spolkové (účetní a jednatelské) z tiskárny Nohavcovy v Terezíně, Prágrova výborná kniha družstev, pamětní kniha vyplněná tisíci podpisů a Papežova pokladnička sokolská v podobě pomníku Fügnerova, do níž mnohý haléř na prospěch pavilonu splynul. Celou jednu stěnu zaujímalo skupení pěkných fotografií Sokola plzeňského, zbývající pak místo vyplňují fotografické skupiny z Tábora a Soběslavi. Sprchovnu i umývárnu vhodně zařídila firma Antonín Tringler v Praze.

Vycházejíce, míříme přímo do bytu sluhova s výstavkou oděvníků sokolských. Zastoupeni jsou M. Zvolský ze Smíchova, Józa Papež z Prahy a Vojtěch Gubiš z Vinohradů kroji a potřebami sokolskými, pletárna Jana Glotze vystavuje kroj cvičební, Jan Ticháček a J. Skružný obuv sokolskou, Karel Kocián z Humpolce látky, Matěj Šlechta (Žižkov) čapky sokolské, brašnář Antonín Lühne potřeby cestovní a mečíř Zelenka čepele šermířské. Tím skončili jsme prohlídku přízemí, zbývá shlédnouti ještě prvé patro.

Na schodišti bije nám v oči bohaté skupení kovových rámů z uměleckého závodu Kindermanna-Amlera kol malovaného obrazu starosty Č. O. S. Dra. J. Podlipného, stěny pak pokrývá celá sbírka fotografií, přehledů i menších diagramů následujících jednot: Chrudim, Kyšperk, Beroun, Vyšehrad, Čelákovice, Sobotka, Police n. M., Turnov, Kralupy, Žamberk, Žižkov, Mnichov, Domažlice, Rychnov n. Kn., Nové Strašecí a Župy Füignerovy. Z jednot moravských zabloudila sem tabulka Sokola slavkovského pečlivě sestavená. Zajímava jest fotografická dvojice pomníků sokolských na hřbitově Duchcovském, o jejichž český nápis vedl se spor až před nejvyšším dvorem soudním, jakož i pohled na