mimo to nosil ještě dlouhou šavli; k obraně pěchoty užívalo se dlouho ještě vozů a mimo to jehel a palisad, které vozily se na vozích a ze kterých před frontou stavěl se na rychlo plot. Aby pěchota mohla užívati delších bodných zbraní, nasadil se bodák na ručnici. Jízda ozbrojena byla těžkým palašem a dlouhým kopím s praporcem.

Po úpadku národa vymizel jazyk český z míst velitelských a z velení vůbec, o vítězství a statečnosti českého vojska přestalo se mluviti, a jen doma mezi lidem se vyprávělo, co všecko ve válce zkusili a provedli čeští vojáci. Jména některých vojevůdců ještě vynikla, na př.: slavného obhájce Vídně, Kašpara Kaplíře ze Sulevic. Na výstavě památek z doby od konce XVI. stol. až do nejnovější bylo velice hojně. Všechny možné druhy zbraní i s modely děl seskupeny byly velmi vkusně a poskytovaly pěkný pohled. Figuriny bojovníků z války třicetileté oživovaly celé oddělení, k tomu pojily se všeliké památky: staré prapory, nálezy z bojišť, proklamace, korespondence vynikajících válečníků, řády rakouských vojsk; po stěnách visely obrazy bitev; vědeckým dodatkem byly mapy a plány bitev. Z doby nejnovější pozoruhodné jsou památky městských gard, hlavně z r. 1848. Též důležito je, že konečně Čechové, kteří se domohli u vojska vyššího postavení, přestávají zapomínati na svůj český původ a pečují o to, aby nenáhle český jazyk k větší došel u vojska platnosti. Podobizny těchto mužů a všeliké památky po nich též byly vystaveny. Taktéž vystaveny byly »Vojenské Listy«. S tímto hnutím souvisí i to, že v spolcích vysloužileckých, jež původně byly jen německé, čím dál tím více vzmáhá se duch národní. Výstava těchto spolků připojovala se k výstavě válečnické,

Veliké rozvětvení spolků a čilý spolkový život jest plodem doby nejnovější. Člověk poznav, že spojenou silou dosáhne i nejtěžších cílů, spolčuje se za rozmanitými účely s jinými, kteří tytéž účely sledují, a jestliže s některé strany činí se na národ nátlak, že nemůže volně jednati, tím spíše je nakloněn na jiných stranách ukládati si úkoly co nejrozmanitější a k jich provedení se spolčovati. Tím vysvětliti lze množství našich spolků, z nichž některé svým cílem a svou činností zaujímají důležité místo v historii našeho národa. Některé mají přímo úkol národní a proto vyskytují se téměř všude; takovéto místní spolky slučují se pak ve větší sdružení a jednoty, na příklad: Sokolstvo, zpěvácké spolky, hasiči, turisté. Z těchto velikých spolků tři postavily si vlastní pavilony a pořídily své zvláštní oddělení, a sice Sokolové, hasiči a turisté.

@II@1@Nemůže být účelem řádků těchto, by snad v nich široce vykládalo se o významu Sokolstva pro národ český; ono nejednou skutkem již osvědčilo váhu i cenu svou. Váha organisace 406 jednot se 40.564 členy (z nichž 11.309 cvičí) a s 1,632.900 zl. jmění vysvítá již ze prostých číslic těchto, cenu pak měl každý příležitost odhadnouti o sletu všesokolském na Letné ve dnech 29. a 30. června 1895. Ač tento místně vymknul se z rámce Výstavy národopisné (jen pro naprostý nedostatek prostory, kde bylo by lze postaviti 4000 cvičenců), přece byl podniknut a proveden jediné se zřetelem na výstavu, v jejímž amfiteatru znamenitým cvičením jízdy sokolské slavně vyzněl.

Přímo a trvale súčastnilo se Sokolstvo Výstavy národopisné ve vlastním pavilonu, jehož základní myšlénkou byla vzorná tělocvična pro průměrnou jednotu venkovskou. Budova dle plánů architekta Aloise Čenského mistrem tesařským A. Kubešem provedená skládá se ze dvou částí: Část prvá — čelo — slouží účelům správy spolkové a má nad pří-zemkem jedno patro, čásť druhá jest vlastní tělocvičnou, 15 metrů dlouhou, 10 metrů širokou a 9 metrů vysokou.

Hlavním vchodem vstoupíme z otevřeného předvestibulu do vestibulu asi 18 m2 velkého. Po levici máme šatnu pro cvičence (24 m2), dále jednatelnu, koupelnu se sprchami, umývárnu a záchody, přístupné ze společné předsíně. Na straně pravé jest byt pro sluhu ze dvou místností, proti hlavnímu vchodu vstup do sálu, jenž i se šatnou zvláštními dveřmi jest spojen. Po schodech ku pravé ruce vstoupíme do prvého patra na galerii (32 m2), odkud přístupny jsou: zasedací síň (25 m2), krytý balkon a záchody. Galerie vyplňuje šířkou 2,30 m celou východní stranu sálu ve výši 3,50 m. Cvičírna (150 m2), vypočítaná pro 6 družstev, má tři vchody z předu, jediný východ zadní strany vede na (případné) letní cvičiště. Dostatečný počet oken dodává jí dobrého světla i vzduchu.

Náklad stavební obnášel 4300 zl. a přispěla k úhradě jeho Č. O. S. 1500 zl, jednoty sokolské složily ochotně přes 1600 zl., upsavše mimo to na 1000 zl. fondu záručného, takže koncem dubna přistoupeno ku stavbě pavilonu, jenž otevřen dne 16. června tichou slavností, obmezenou na přítomnost zástupců výkonného výboru a Sokolstva.

Vejdeme středním vchodem do tělocvičny, nářadím tělocvičným opatřené. Jest tohoto ovšem více, než vyžaduje tělocvična pro 6 družstev, to však proto, by dána byla možnost předním hotovitelům nářadí tělocvičného súčastniti se