Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující

Část renaissančního rámu z kaple doudlebské.

PAMÁTKY PRÁCE VÝTVARNÉ.

Oddělení věnované památkám výtvarným zaujalo velikou část křídle paláce ústředního. Na prostoře měřící okrouhle 3500 m2 vystaveno bylo k sedmnácti tisícům předmětů z různých končin vlasti českoslovanské vyrobených způsobem nejrozmanitějším v dobách několika století. Památky ty pojila v společném oddělení prokázaná jimi dovednost, smysl pro účelnou ladnou formu, barvitost a výzdobnost.

Nebylo náhodou, že výtvarníci a přátelé umění, kteří po úradách a se svolením výkonného výboru utvořili v září roku 1894 národopisný odbor výtvarný, pečovali o oddělení toto, a že za pomoci odboru církevního a několika samostatných kroužků pracovních (pro výšivky a součásti krojové, pro krajky, nábytek a řezby, mince a medaille, pro kované památky) postarali se, jinak než se původně zamýšlelo, o snesení a ve středu ústředního paláce o vystavení předmětů, o něž nebylo do doby ustavení odboru výtvarného postaráno tou měrou, jaká se jim z různých příčin pro výstavu národopisnou důležitou býti viděla, a že tak na vynikajícím místě výstavy octly se památky výtvarné, pokud v nevalně příznivých poměrech pro výstavu národopisnou snésti je se podařilo z majetku soukromého, církevního, z výstavek národopisných a sbírek veřejných, bez ohledu, zda ony utvořeny byly vycvičenými řemeslníky, umělci, aneb nadanými a jemně cítícími diletanty, bez ohledu, zda sloužily bytu selskému a vesnickému, domu měšťanskému, místnostem veřejným obce aneb klášterům a chrámu Páně.

Oddělení památek výtvarných bylo na výstavě národopisné oprávněno tím, že objasňovalo v širokém rozsahu svém jednu z význačných stránek bytosti národní, že svědčilo — pokud to zde možno bylo — o výtvarné vloze a dovednosti národa českoslovanského. Oddělení to uspořádáno bylo s tím úmyslem, aby přispělo k náležitému poznání, zachování a využitkování cenné práce domácí.

Na zamýšlené výkonným výborem rozdělení památek výtvarných nemohl odbor výtvarný přistoupiti, jelikož práce zvaná lidovou různě byla definována; neobstálo též dělidlo práce zachovaných vrstev lidových, kteréž později označeno bylo přesněji a určitěji co práce selského (vesnického) lidu. Omezení na práci tuto bylo by učinilo z výstavy národopisné výstavu selského stavu ceskoslovanského, analogicky sice s programem oddělení tohoto na výstavě jubilejní, v neshodě však s celkovým heslem výstavy národopisné i s jinými oddíly výstavy, kdež lid pojímán byl šíře. Tím stalo se, že oddělení cenných památek výtvarných šlo za mez výkonným výborem obmýšlenou.*)

Program, kterýž od prvopočátku podložen byl nár. odborem výtvarným pro oddělení výtvarných památek, usiloval o souborné vystavení, kterým by studium potřebné pro vývoj domácí práce bylo umožněno. Vyskytly se zde mnohé překážky. Nepodařilo se do oddělení památek výtvarných sestaviti souborně ani vše co na výstavu národopisnou bylo zasláno a co dle instrukcí výkonného výboru do sbírek oddělení toho právem náleželo. Po úradách bylo též nutno mnohé důležité části přenechati skorem úplně oddílům jiným. Tak bylo použito krojů při zvykoslovných figurinách. Původně zamýšlená samostatná sbírka krojů a výšivek stala se kusou sbírkou výšivek a součástí krojových. Sbírka modelů staveb dřevěných vyjmuta byla ze skupiny: Stavba a jich výzdoba. Pečetidla, sklo, keramika, práce kované, řezané, obrazy a množství jiných památek necháno bylo v okruhu krajinských výstav i tam, kde pro ráz kraje a míst významu neměly.

Oddělení památek cenné práce výtvarné obsahovalo: Sbírku výšivek a součástí krojových, sbírku krajek, sbírku nábytku, řezeb, skulptur a maleb, sbírku památek psaných s drobnomalbami a vazeb, sbírku bohoslužebného náčiní a rouch, sbírku skla a keramiky, sbírku mincí, medaillí a pečetidel, sbírku památek kovových: kovaných, litých a tepaných. Podřízeného významu byly menší sbírky šperků, příborů a hodin. Doplněk tvořila sbírka reprodukcí mající vztah k stavbám a jich výzdobč.

    Redakce NVČ.

*) Aby se předešlo všeliké nedorozumění, poukazujeme současně ku programu Národopisné výstavy českoslovanské ze dne 10. října, roku 1894 a ku str. 18. tohoto díla.

Předchozí   Následující