1. Počet Čechoslovanů. V zemích koruny České napočteno bylo při sčítání roku 1890 mezi 8,654.903 obyvateli 5,364.515 osob s obcovací řečí českoslovanskou, t. j. 61,98 proc. veškerého obyvatelstva. V jednotlivých českých zemích byl poměr následující: V Čechách mezi 5,804.065 obyvateli bylo napočteno 3,644.188 osob, čili 62,79%, na Moravě mezi 2,261.296 obyv. 1,590.513 osob, čili 70,34 proc. a konečně ve Slezsku mezi 589.542 obyv. 129.814 osob s obcovací řečí českoslovanskou, čili 22,02 proc.

Z ostatních zemí rakouských napočteno bylo osob s obcovací řečí českoslovanskou: V Dolních Rakousích 93.481, v Horních Rakousích 3.709, v Solnohradsku 353, v Štýrsku 663, v Korutanech 158, v Krajině 336, v Pří-moří 563, v Tyrolsku a Vorarlbersku 1318, v Haliči 5.827, v Bukovině 536 a Dalmacii 1412. Číselné zastoupení naše v těchto zemích bylo by ještě mnohem značnější, kdyby sčítání lidu bylo prováděno vůči nám méně strannicky.

S naprostou jistotou ku př. můžeme tvrditi o Vídni, kde r. 1890 bylo napočteno pouze 63.834 osob s obcovací řečí českoslovanskou, že tam žije více než 250.000 našinců, poněvadž také více než půl milionu vídeňského obyvatelstva pochází a také ještě přísluší do zemí koruny České a severního Uherska Odhadujeme-li živel český ve Vídni na 250.000 osob, vystupuje počet Čechoslovanů v Předlitavsku na 5,659.037 osob.

Ve vlastním Uhersku (bez Charvatska) napočteno bylo dle posledního popisu 1,896.641 Slováků. Ve skutečnosti však, poněvadž je známo, jak Maďaři bezohledně dovedou v každém směru pracovati, jen aby číselný význam svůj na úkor ostatních národností zvětšili, počet tento jest daleko větší. Čechům při zpracování popisu neposkytnuta zvláštní rubrika, následkem čehož o počtu jich v Uhersku jsme v nejistotě. Výminečně uherská statistika udává, že v stolici Krašovské nalézají se české kolonie a že v nich žije 8575 Čechů. Počet Čechů v Uhersku beze všeho zajisté přehánění odhadnouti lze na 30.000 osob. Dle toho by žilo v Uhersku Čechoslovanů 1,926.641 osob.

V trojjediném království Chorvatském při témže sčítání napočteno bylo 27.521 Čechů a 13.614 Slováků, tedy Čechoslovanů úhrnem 41.135.

V království Pruském napočteno bylo roku 1890 Čechoslovanů 78.086.

Kolik Čechoslovanů žije v ostatním Německu, při popisu lidu v ostatních státech německých vyšetřováno nebylo. Poněvadž však emigrace naše do těchto států — jmenovitě do Bavorska a Saska — jest velice čilá, můžeme směle tvrditi, že tam našinců nejméně usazeno jest na 21.914, čímž bychom doplnili počet Čechoslovanů v celé říši Německé na 100.000 osob.

O počtu Čechů na Rusku žijících máme po ruce úřední data pouze z gubernie Volyňské a města Petrohradu. Na Volyni roku 1884 napočteno bylo Čechů 19.699, v Petrohradě pak roku 1890 celkem 318. Poněvadž pak žije i v ostatních krajinách ruských značný počet našinců, můžeme proto směle počet Čechoslovanů tam žijících odhadnouti na 30.000 osob.

V Srbsku roku 1890 napočteno bylo Čechoslovanů 1662. Poněvadž pak ze zkušenosti víme, že v Bulharsku žije Čechoslovanů mnohem více, můžeme směle počet našinců pro Balkán (bez Bosny a Hercegoviny) odhadnouti na 5000 osob. V Bosně a Hercegovině žije jistě stejně veliký počet Čechů, uvážíme-li, že velké množství našinců slouží tam ve vojště a v úřadech.

Pro Spojené státy severoamerické odhadnut nám byl počet Čechoslovanů tam usazených znalcem tamějších poměrů skrovně na 250.000 Čechů a na 100.000 Slováků.

Ve Švýcarsku roku 1888 napočteno Čechů 195. Slušný zajisté počet Čechoslovanů žije ještě po rozličných státech a zemích zde dosud nejmenovaných, avšak počet tento nedá se nijak ani zdaleka odhadnouti, a proto nezbývá nic jiného, než od dalších pokusů odhadních upustiti.

Dle toho, co v předu řečeno, nalézá se Čechoslovanů:

2. Lidnatost. Průměrná lidnatost krajin, převážně živlem českým obývaných, v zemích koruny České stojí poněkud pod průměry zemskými, poněvadž větší část nejvíce zalidněných okresů hornických a průmyslných nalézá se v rukou německých. Dle sčítání z r. 1890 nalezalo se průměrně na 1 km2 v Čechách 113 obyvatel, na Moravě 102 a ve Slezsku 118.