avšak ty jsou a budou maďarskými jen potud, pokud nynější proud znásilňující vše, co není maďarského, v Uhersku bude panovat. Čistě tedy, aneb aspoň s malými výjimkami, českoslovanské jsou severní části stolic: Prešpurské, Nitranské, Těkovské, Hontské, Novohradské a Gemerské, celé pak stolice Trenčínská, Turčanská, Zvoleňská, Liptovská a Oravská. Stolice ležící od těchto na východ (v Předtisí) jsou, pokud jde o národnost, velice pestré. Zastoupeni jsou v nich vedle Slováků silně Němci, Maďaři a Rusíni. To platí zvláště o stolicích: Spišské, Šaryšské, Abaujsko-Tor-ňanské, Zemplínské a Užhorodské. V těchto pouze v prvních dvou tvoří Slováci více než polovici obyvatelstva. V krajích až dosud jmenovaných bydlí Slováci souvisle. Vedle toho však roztroušen jest živel slovenský v četných a velkých ostrovech jazykových po celých Uhrách. Zmiňujeme se jen o ostrovech v Předdunají (na levém břehu Dunaje) ve stolici Ostřihomské, v Zadunají v stolici Komárenské a Bělehradské, mezi Dunajem a Tisou v stolici Bačsko-Bodrožské, Pešt-Piliš Žoltské a Boršodské, v Zátiší v stolici Bekešské, Biharské, Čanadské a Torontalské. V Uhersku nalézá se též, pokud nám známo, jeden ostrov český v stolici Krašovské poblíže Dunaje, skládající se z osad: Ravenska, Svaté Heleny, Eibenthalu, Schnellersruhe, Weitzenriedu a Steyerlak-Aniny. Zmíněné krajiny osazeny byly lidem českým od rakouské vlády v letech dvacátých tohoto století.

Země koruny České a zmíněné části Uherska s pruským Slezskem až na několik výminek jsou původní vlastí našeho lidu. Mocný však emigrační ruch, řádící u nás silněji teprve v druhé polovici tohoto století, převedl značné množství našeho lidu i do jiných zemí. Tak hned s českoslovanskými koloniemi setkáváme se v trojjediném království Chorvatském. Čeští kolonisté usazují se tam odděleně od slovenských; první vyhledávají nejvíce nová sídla svá ve středu království, jmenovitě v župách Požezské, Bělovarsko-Křiževské a Virovitické, druzí pak na východní hranici v župách Srjemské a Virovitické.

Mocný vystěhovalecký proud našeho lidu dal vzniknouti četným koloniím českým též v Německu roztroušeným po větších městech, o jichž existenci nejlépe svědčí četné spolky české.

Na Rus stěhoval se náš lid nejsilněji v letech šedesátých; většinou usadil se ve Volyňské gubernii, kde založil si v Dubenském Újezdě 29 českých osad, v Luckém 10, Rovenském 11, Žitomirském 7, Ostrožském 3 a ve Vladimíro-Volyňském též 3. Samostatné české samosprávné »volosti« jsou tam čtyři: Hliňská, Dubenská, Lucká a Krupičevská.

Nejsilnější však kolonie českoslovanské jsou ve Spojených státech severoamerických. Kolonie ty povstaly z největší části teprve v druhé polovici tohoto století a rostou číselně v poslední době, jmenovitě následkem stále vzmáhajícího se přílivu lidu našeho ze Slovače v míře velmi značné. Hlavními středisky našinců jsou tam města Chicago, New-York, Cleveland a státy Omaha a Nebraska. Z ostatních zemí, do kterých náš lid značněji se stěhoval, třeba uvésti ještě Bosnu, Srbsko a Bulharsko.

2. Průměrná zalidněnost jednoho domu v zemích koruny české a v severozápadním Uhersku jest velmi rozličná. Tak v Čechách bydlelo průměrně v jednom domě 8,25 osob, na Moravě 7,8, ve Slezsku 8,62, na Slovači v krajinách na levém břehu řeky Dunaje 6,44 a v krajinách na pravém břehu řeky Tisy 5,69. Zemské tyto průměry s výjimkou Slezska, kde českým osadám více by odpovídal průměr moravský, mají při tomto momentu přibližnou platnost i pro krajiny výhradně naším lidem obývané.

3. Osady. Při těchto nejvíce zajímavosti poskytuje průměrná velikost jejich, ať již se přihlíží k počtu domů, či obyvatel. Ovšem chceme-li se tímto momentem zabývati, jest nám se spokojiti i zde s průměry zemskými. Dle posledního sčítání nalézalo se průměrně v jedné obci:

4. Velká česká města. Těmto v popředí stojí král. hl. město Čech Praha, kde dle posledního sčítání bydlelo 182.530 osob, z kterých 150.161 přihlásilo se k obcovací řeči české. Druhým českým městem v Čechách jest Plzeň s 50.221 obyv. (z těch bylo 41.593 Č.). Dalšími v pořadí jsou Žižkov s 41.236 obyv. (z těch 40.023 Č.), Král. Vinohrady s 34.531 obyv. (29.548 Č.), Smíchov s 32.646 obyv. (28.869 Č.), Budějovice s 28.491 obyv. (16.585 Č.), Karlín s 19.540 obyv. (16.248 Č.), Kladno s 17.215 obyv. (16.932 Č.) atd.

Na Moravě v hlavních dvou městech Brně a Olomouci dle úřední statistiky číselnou převahu drží doposud Němci. V Brně totiž napočteno mezi 94.462 obyv. pouze 28.802 osob s obcovací řečí českou a v Olomouci mezi 19.761 též jen 6194. Největšími českými městy na Moravě jsou: Prostějov s 19.512 obyv. (mezi těmi 16.133 Č.), Moravská Ostrava s 19.761 obyv. (10.706 Č), Přerov s 12.955 obyv. (11.582 Č.), Kroměříž s 12.480 obyv. (10.757 Č.) atd.

Ve Slezsku v popředí českých měst stojí Polská Ostrava s 13.176 obyv. (10.667 Č.), Frýdek s 7374 obyvateli (4341 Č.), Kateřinky s 5.043 obyv. (3550 Č.) a Klimkovice s 2.430 obyv. (1940 Č.).

Z větších měst ležících i v stolicích čistě slovenských udělala úřední statistikauherská, když ne již města čistě maďarská, tož jistě silně pomaďarštělá. Poněvadž data taková nechceme našemu obecenstvu předložiti, proto raději o tom pomlčíme.