ve Středohoří a na Třebenicku kolující. Jádrem lidových pověstí bylo, že rytíř Kaplíř zabil v souboji jiného vzácného rytíře proto,, že mu vyčítal pokrevné přátelství s velezrádcem Kaplířem na rynku Staroměstském popraveném (s dědem Kašparem) a zastávání se vzbouřených sedláků proti Leopoldovi r. 1680. Za pokutu,, že musil vystavěti kostel v Milešově, skrývati se v Drážďanech a v Litoměřicích. Byla to pro Čapka látka nejvýš zajímavá a vábivá. Pátral tedy ihned dále, zejména na faře a v zámku, a byl překvapen vzácnými upomínkami na Kaplíře. — Na faře hlavně maršálskou šerpou a holí, zápisy v pamětní knize a vypravováním vdp. faráře Bouchala z Třebenic, který svého času v Milešově administroval, a v kostele krásnou výpravou. V zámku pak vzácnými sbírkami a hlavně symbolickým obrazem s příslušným nápisem, že Kaplíř byl vlastním obráncem Vídně. Rozhodl se tedy Čapek vše důkladně prostudovati a látku snesenou zpracovati. Nebylo to snadné, uváží-li se, že materiál jest v rukou německých a že jednalo se o českého pána Kaplíře a též o Star-bemberka. Také velké nesnáze měl s fotografováním. Hlavně s obrazem symbolickým. Jednak jest příliš zašlý, hlavně symbolické části, jednak byly nesnáze s fotografem, s kterým tam musel dojížděti, a teprve po páté fotograf Wildt z Českých Budějovic mohl jej zhotoviti.

Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic narodil se r. 1611; kde, jest neurčito. Jedni soudí, že v některém ze dvou domů dědových v Praze (snad dům Vratislavský č. 234—450 v Jilské ulici, neb na Malé Straně vedle domu Slavatovského), druzí, že na statku otcově v Kolci u Slaného. Toto jest ale též sporné, neboť někteří dějepisci praví, že Kolec koupila babička Zdeňkova, Eva ze Slavkova teprve roku 1614.

Život Zdeňkův jest vyplněn vesměs nešťastnými událostmi. Když mu bylo 5 let, zemřel mu otec Albrecht, rada při apelací, truksas a plukovník císařský, 5 let po té zbaven cti, hrdla a statků děd Kašpar, který tolik o jeho všestranné vzdělání a vychování pečoval. Důsledky této dědovy pokuty: útěk krevních příbuzných do ciziny; ožebračení matky Maj dáleny, její věno na Třebenicích násilně skonfiskováno.

Asi ve 20. roce věku svého rozhodl se konečně zůstati na dobro ve vlasti, vstoupiti do její služeb, byť jen nepřímo a domáhati se-zde rázně neprávem zabraných statků, rodu svému získati opět jména a povýšiti je opět do řad předních domácích rodů. Možnosti té poskytovala v tehdejší bouřlivé době toliko dráha vojenská. Podmínkou však bylo, přistoupiti ke katolictví. Kaplíř, maje na mysli výše dotčený cíl, neváhal nutnou podmínku splniti. Uváživ také, že osud odbojníků českých na ten čas je nadobro spečetěn, že je s nimi súotováno, a ti, kteří vlast opustili, všichni v cizině-