Obránce Vídně proti Turkům Kašpar Kaplíř ze Sulevic v lidovém podání.

Upozorňuji na výsledky zajíínavé knížky Fr. Mir. Čapka, jenž si obral za úkol posaviti obránce Vídně proti Turkům roku 1683 do pravého světla proti hraběti Starhemberkovi, jehož sláva zastínila a zatemnila skutečné zásluhy potomka Kašpara Kaplíře ze Sulevie, staročeského pána, popraveného dne 21. červnp r. 1621 na Staroměstském náměstí. Nás v Českém Lidu zajímá v knize Čapkově, pěkně a vkusně vypravené i zdobené obrázky, výklad pilného spisovatele o stycích Kaplířových s lidem českým a lidové pověsti o Kaplíři.

Jako oživil čapek horlivostí svou a soustavnou prací, rozvětvenou po kraji blatském, památku Kubáty, jenž dal hlavu za Blata, jako oživil památku na cára Alexandra, oráče u Českých Budějovic, tak zdařile obnovil Čapek s netajenou vlasteneckou tendencí očistu zásluh Kaplířových při obležení Vídně roku 1683. Má Čapek ruku šťastnou při volbě látek uvedených a přistupuje ku práci konečné dobře připraven studiem historických pramenů a studia archivního. Kniha Čapkova zasluhuje, abychom jí věnovali pozornost, pokud se týká Českého Lidu.

Snesl vše, čeho v rozličných archivech po několikaletém bádání se o Kaplíři dopátrati mohl; proto přináší ve spise svém celou řadu událostí ze života Kaplířova, které ušly životopiscům Kaplířovým. Zvláště posloužily spisovateli farní archiv v Třebe-nicích, kam Milešov až do r. 1680 byl přifařen, tak že Kaplíř byl téměř po dvě desítiletí osadníkem třebenickým, dále farní archiv v Milešově a archiv biskupské konsistoře v Litoměřicích (svazek listin, týkajících se Milešova).

Zlatou nití v pásmu líčení Čapkova je snaha zdůrazniti zásluhy Kaplířovy o Vídeň a upřímnou lásku k poddanému selskému lidu. Helfertovi nebyly známy novější prameny, teprve od Čapka vlastně nalezené v Třebenicích, Milešově a Litoměřicích. Tu zásluhu má Čapkův spis, i když vždy a všude nesouhlasíme s jeho vývody. Pokud se týče podnětů, které Čapka vedly ke zpracování látky o Kaplíři, bylo to zprvu lidové podání, vypravované na toulkách