velikonoční v Praze v Nuslích. Mládenci pražští všech řemesel a domácích pánů usnesli se dohromady na tom, aby jedni šli do hájů hledat a nasekat čisté břízy. Jiní opět šli sbírat rozpučené polní, luéní a zahradní byliny kvetoucí a jiní zase šli nařezat pěkných proutků vrbových na pomlázky na velikonoční nebo vaječní svátky. A tak mládenci od květné neděle až do Božího hodu velikonočního proutky na pomlázku okolo vod na pouť emauzskou, májku neb stromek krásný na slamník do Bubenče a májku čistou na fidlovačku do Nuslí po hájích březových hledali a k dotčeným slavnostem se připravovali. Za májky, stromy májové, nejvíce měli nejpěknější mladistvé břízy, a když se těchto nedostávalo, brali, jaké stromky dostali, někdy jedličku nebo smrček, jalovec nebo doubek rovný, ale vždy musel býti rozpučený nebo rozrašený a na 5—6 loket vysoký. Stromky přinesli k cechům a tu také je strojili anebo je k cechům již ozdobené přinesli. Každé májce ponechali na 2 i 3 lokte korunku a každé sloupali kůru a nadělali kolem v kůře pod věníkem rozličných zoubků a prstýnků. Nad korunkou čněla nebo strměla fidlovačka, ozdobená červenými pentličkami a třemi mašličkami připjatými: uprostřed ovinuta byla širokým a dlouhým fáborem, jehož konce až do půl věníku dosahovaly. Pod fidlovačkou v korunce májky byla zadělána kytka z nejprvnějších bylin jarních. Uprostřed korunky viselo veliké kopyto duté, také okrášlené, v němž byla ukryta malá kopejtka, od největšího až do nejmenšího, jedno ve druhém. Na ratolesti korunky zavěsily panny puchy nebo pouky čili vejdumky rozličných barev: k ratolestem připjali opět mládenci krejčovští ozdobné slam-níčky a mládenci řezničtí měchýřky okrášlené. Tuto korunku protkaly a propletly panny tkaničkami červenými a zelenými, bílými a žlutými i takovými mašličkami, že bylo milo podívati se na tento věník. Z daleka onen strom májový, májka vyhlížel, jako by kvetl. Pod věníkem pněl dokola věnec zelený, ze samých květin jarních uvitý, kterýž byl pod korunkou k ratolestem dokola připjat.

Když mládenci přistrojili májku u cechu poctivého, zvali mládenci od každého řemesla své mistry buď o svátcích velkonočních nebo v úterý na tuto slávnosť takto: »Ve jménu matky pokladnice a starších mistrů s dovolením pozdravujú vás, abyste se všickni na slavnosti fidlovačky časně ráno u poctivého cechu matky pokladnice najíti dali.«

Ve středu na úsvitě juž mládenci s pannami v páru v průvodu s hudbou po městech pražských s máji hlučně a slavně chodili a zpívali, výskali a zpívali. Se všech stran sbíhal se k nim lid a do průvodu stavěl: každý postavil se na své místo. Napřed kráčel nejstarší mládenec, který vedl průvod; v levé ruce nesl kytku z jarních bylin rozpučených a v pravé hůl. Oděn byl bíle a fábory okrášlen. Za ním hudebníci v průvodu kráčejíce hráli na šalmaje, trouby a píšťaly národní zpěvy. Za hudebníky nesli májku čili strom májový, celý ozdobený, tři mládenci, jeden po druhém, kteří přes levá ramena pod paždí pravých rukou měli ručníky bílé. opásané, na pravých bocích tkaničkami červenými zavázané a přes ramena pravá opět měli fábory červené pod paždí levých rukou, přes sebe kří