Předchozí 0424 Následující
str. 401

budem agyrovat hlasy

našimi nehodnými.

Rač nám, Bože, spomoot nyní!

Výstup 1.

(Zem Česká a Prozřetelnost. Spravedlnost vyjde a proti sobě dyšputirují.)

Zem Ůeská. Co to nového znamená neobyčejné bubnů hřmění, co nového povídá tak hlučné trub zvučení? Zdaliž mě tak vesele k soudu volají anjelé? Ale není neděle!

Prozřetelnost. Nové boje vyvolil Pán.

Zem Česká. Nové boje, ó nešťastné království !

Zdaliž ještě nepýše dosti

skrze boje, tak pohlaví oboje,

tak města i vesnice,

každé hory, též vinnice —

tak hory a oudolí

bolestně sobě stěžují.

Taková vojna hodná

nebývá vždycky hojná. Prozřetelnost. Nové boje vyvolil Pán,

jenž bude bojovati sám.

Bude dnes Nepomucký Jan

ukrutně pronásledován.

Jan slavné vítězství

sám má dnes odnésti. Zem Česká. Do boje jíti, zbraně nemíti,

ach, jaké vítězství?

Samé neštěstí!

Kdokoliv vzbuzuje,

k bitvě popuzuje.

"Všecka jiná odění zbrojná

jsou Janu zapovězená.

Kterak tehdy vítězství

má Jan dnes odnésti? Prozřetelnost. Nový boj, nová zbroj

bije Pána, padá na Jana

a proto oheň ho předejde,

zapálí jeho nepřátele'. Zem úeská. Oheň jsem viděla,

když jsem Jana spatřila. Prozřetelnost. Nyní ale spatř zbrojně oděného,

tohz horlivosti místo pancíře jeho, místo lebky, soud jistý. Zastři tvrdý hněv v kopí.

Jestli tak nepřítel neskrotí, pěti kamení se uchopí — a muž jazyka v něm stojí. Zem Česká. Velice jest podobna k Davidově zbroji.

Ach, kýž jest tak jako Davidův

šťastný zbroj ! Prozřetelnost. Nic se o to neboj,

jenom se do pole stroj.

Zem česká. Snad do oudolí.....2)

Prozřetelnost. Nikoliv, nýbrž do slavného města tvého.

Zem česká. Není tam panchart Goliáš? Prozřetelnost. Horší nežli Goliáš,

ne panchart, ale král náš.

A nad tím zuřivým lvem,

nad tím přehrozným obrem

Jan se dnes silně zmocní,

vítězství odnese hodinu noční. Zem Česká. Ó, kýž pravdu máš! Prozřetelnost. V pravdě věděti máš, slušné spravedlnosti,

podivné stálosti

světlo své rozmáhá,

k vítězství pomáhá,

aniž dřív zapadá,

dokudž nevpadá

přemocný nepřátel.

Ať tak spravedlivý

zůstává bedlivý —

jenž v světě byl.

Spravedlnost. Ó časy, ó mravy, kdož, dosti vypráví

zuřivost, ukrutnost, nepravost,

kterouž Václav Lenivý

celému království jest pohoršlivý.

Vidějí to všickni, neb to slyšejí nyní,

velcí páni všecko mají;

jediné pak zas nemají,

kdo by pravdu pověděl,

na osobu nehleděl.

Když král hrá, tancují všichni,

když král hrozí, utíkají všichni.

Ó, kýž se může nalézti

muž plný spravedlnosti,

jenž by toho zuřivého lva,

toho hrozného obra. — — 3) (Tu Jan k přítomným říká:)

Jan. Co bude dáno muži,

který se nad Václavem zmůže. Spravedlnost. Postaví Pán na hlavu jeho

korunu z kamení drahého,


2) V rukopise nečitelné.
3) Tu řeč Spravedlnosti náhle skončena a objevuje se Jan.

Předchozí   Následující