str. 541
zpracování vlastivědného materiálu zasluhovaly by toho, aby v otiscích byly rozšířeny při nynějším ruchu národopisném mezi lidem místo všelijakých planých a obšírných frásí o starožitnostech, z nichž konečně lid přece jea se nepoučí, oč vlastně jde. Doporučovali bychom zejména, aby naše listy krajinské otiskovaly z této knihy vůbec jasně a věcně sestavená poučení o důležitosti lidových památek. Pečlivě dále je popsána výstava národopisná, která přesvědčila každého o tom, co se podaří sebrati prese všecky stesky o mizení památek z chat lidu našeho, když se uchopí práce s nadšením a s cílem vědomým muž tak vážné opravdové snahy jako zasloužilý poslanec Karel Adámek s družinou všech jiných příznivců národopisu českého v okresu hlineckém. Vybíráme z publikace hlinecké poznámku (str. 63) pro dějiny nynější českoslovanské výstavy národopisné v Praze. Důležitost výstavy této byla objasněna před zemskou výstavou jubilejní tímto návrhem K. Adámka t knize vydané r. 1890 „Z naší doby" IV. str. 304: „Proti všeobecné výstavě zemské zdvihají odpor Němci, nuže, podnikněme velkou jubilejní výstavu probuzení, kulturního vývoje českého národa, historickou výstavu naší práce hospodářské a kulturní, jež by byla zrcadlem někdejších a i nynějších poměrů našich.. ." Uskutečnění této myšlénky zásluhou F. A. Šuberta uvidíme příštího roku na výstavě národopisné v Praze. Zbt.
Černý Ad. Třeóa zběrka lužiskoserbskich pěsni. Budyšin, 1893. (Z Časopisu Macicy Serbskeje 1893.) Horlivý pěstitel česko-lužické vzájemnosti Ad. Černý vedle jiných příspěvků k lidovědě lužické uveřejnil dvě sbírky písní, které na svých potulkách sebral: „Národně hlosy" a „Druha zběrka na-rodnych hlosow". Máme tu před sebou třetí sbírku lidových písní lužických, zapsaných věrně se všemi zvláštnostmi dialektickými (89 písní) a se 164 nápěvy. Zajímavá je totožnost některých nápěvů lužických s českými, na příklad č. 105 shoduje se úplně s nápěvem písně „Já husárek malý" (Erben č. 151); č. 106 s nápěvem „Zelená se louka" (Erben č. 783); č. 112 („To su konje") s českou písní „Já mám koně" (Erben č. 179); č. 113 s českou „Zahrajte mne mou" (Erben č. 768). Sbírka je vypravena s obvyklou pečlivostí autorovou. Důkladný rejstřík usnadňuje studium této pěkné sbírky, kterou doporučujeme všemu čtenářstvu, zejména těm, kdož obírají se studiem lidové poesie a lidové hudby. Zbt.
Tischer Frant. ml. Jindřich IV. z Hradce. Nástin životopisný. V Jindř. Hradci, 189 i. Knížka tato jest upravena z německého originálu, který sestavil na základě dlouholetých studií kanovník Jan N. Cori (f 18d7). Vydavatel, mladý, nadaný bohoslovec F r. Tischer jest znám z Pelclova památníku, vydaného v Eychnově, kdež uveřejnil důkladný životopis Pelclův. Studii Coriho upravil po česku a opatřil poznámkami, vhodně připojenými na několika místech. Monografie o Jindřichovi IV. z Hradce týká se souvěkýcb českých dějin politických vůbec a dočítáme se v ní zajímavých drobnůstek kulturně-historiekých. Důležitá je také pro studium genealogie českých rodů. Zbt.
Tovaryšstvo. Sborník literárných práč v storočnů pamať prvého „Učeného slovenského tovaryšstva", uspořádal Fr. Richard Osvald, V Eožum-berku, 1893. V V. oddělení čteme práce lidovědné pod názvem společným: „Slovensky 1'ud a jeho žitie". Jsou to zajímavé čláuky: P. Tomkuljak, Detvan. A. Kmeť, O výšivkách i čípkách v Honte. E. Z a y m u s, Minulosť a prítomnosí 1'udu hornotrenžianského. Š. Furdek, Z Ameriky. J. Tomik, Móda a starý 1'udový kroj, Slovo za jeho zachovanie. J. B o h ú ň, Včelárstvo.
|
|
