O lidu poddaném na panství poděbradském za XVIII. věku.

Co se týče trestů církevních, nacházíme je na Poděbradsku v XVIII. stol. pro hojnost pramenů hojněji než za věku XVII., ale pomineme je mlčením a pouze připojíme několik případův o čaro-dějství v Sadsku; tak r. 1701 Anna Doležalka „z ohledu jistých čar, které na dobytku vykonati měla," musela dáti 1 kopu mís. a dobytka nechovati, r. 1717 očistila se z čarodějství Rozina Houžvičková a r. 1737 Jiří černý žalován z čar „se sýrem" a musel „dokázat, že to žádné čáry s tím sejrem nejsou."

Kromě toho zvláštní tresty měli mezi sebou poddaní, jako sousedé proti pasení dobytka mimo stádo, řemeslníci, podruzi, kůry lite-rácké,*) při čemž pokuty byly pro členy dospělé a pro nedospělé (učedlníky) tresty tělesné, které doma i ve škole byly hlavními strážci řádu a kázně; hůře však bylo, že přímo nelidské tresty byly vykonávány od pánů na lidech poddaných, jak dále píseň naše svědčí.