str. 475
podali však ve svých přednáškách nic nového,^než to, co odborníkům již dříve bylo známo a nac jsme měli příležitost i v Českém Lidu upozorniti (srv. II., str. 130, 540, III., 358). Názory žádného z nich, nejméně tuším Sergiovy, nepotkaly se s úspěchem.
Sem přiřaďujeme ještě zbývající práce: D. Anučina „O některých datech kraniometrických nynějšího obyvatelstva v Moskvě", G. Sergiho „O prvotních obyvatelích pobřeží středozemního moře" aj. Smiř nova „O kanibalismu a lidských obětech u starých Finů na Východě".
Pak následuje ještě podrobný protokol jednotlivých schůzí a seznam členů' sjezdu. Těch, jež skutečně přijeli, bylo málo, vkladů však zaplaceno bylo dosti, z Ruska na 350, z ciziny 167. N.
Památky archaeologické a místopisné. Redaktor dr. J. L. Píč. Dílu XVI. seš. 8.-4. (1893.)
V. Schmidt. Archaeologický výzkum údolí svatojiřského (str. 113.). Pokračuje se v popisu nálezů vykonaných p. ředitelem J. Felcmanem, jejichž; část již v předešlých sešitech byla projednána, Zde se líčí pohřebiště se skrčenými kostrami u Holubic (ráz únětický) a hromadný nález bronzů (náramky, dýka, srp atd.) od Minie. J. Koula. české šípy z XV. věku (str. 139.}. Fr. Mareš. Mateiialie k dřjinám umění, uměleckého průmyslu a podobným-(str. 141.). Výpisky z archivů. Ed. Fiala. Nález praehistorických mincí (str. 157.). V Nechanicích našlo se několik gallských mincí „duhových misek"-. F. Bareš. Zvonaři a konváři mladoboleslavští (str. 169.). V. Schmidt. Archaeol. výzkum. fjdolí svatojiřského (str. 243.). Popisuje se dále předhisto-rické sídliště s popelovilými jamami u Knovíze. Spis. datuje je do doby hall-stattské. Zajímavý jsou jámy ty zbytky lidských kostí, které nesou na sobě zřejmé stopy úmyslného roztiíštění, z čehož lze soudit na to, že byl tuk z nich požíván, jako z jiných kostí zvířecích. To zřejmě dokazuje v následujícím článku Dr. Matiegka „Lidožroutství v předhistorické osadě u Knovíze a v předhistorické době vůbec" (str. 285.). Dr. J. Píč. Paběrky rukopisné (str. 302A Pokus z obrázku představujícího čingischána s čaroději na zámku castolovickém, nálezu* staré siráže na kopci Skále v Černém lese u Přestic,. a výkladu názvu „Hrubé" skály u Turnova — hájiti pravost rukopisu královédvorského. N.
Zeitschrift für Ethnologie. Organ der berliner Gesellschaft für Anthropologie, Ethnologie und Urgeschichte. Redactionscomíssion: A. Bastian, B, Virchow, A.Voss. Bd. XXV. Berlin 1893. — Dr. R. Kaindl. Ein deutsches Beschwörungsbuch (str. 22.). Dr. Moriz Hoernes. Grundlinien einer Systematik der praehistorischen Arthaeologie (str. 49.). Obsah tohoto výborLého článku podali jsme již v Č. Lidu I. ročn. na str. 185. Ed. Krause und Dr. Otto Schoetensack. Die megalithisoheu Gräber (Steinkammergräber), Deutschlands (str. 105.). Popisují se zde hroby ze Staré Marky v pruském Sasku, s pěknou povšechnou předmluvou. Hroby jsou z doby neolithickó, je jich dosnd zachováno 45 (dle starších zpráv bylo jich 190). Jsou hrubé kamenné komory, někdy s kn hem kamení kolem nasypané mohyly. Kostry jsou úpluě zetltlé, ale ležely. Milodary tvoří nejvíce kamenné nástroje a keramika, stopy kovu náležejí pohřbům pozdějším. N,
Verhandlungen der berliner Gesellschaft für Anthropologie, Ethnologie und Urgeschichte. Berlin 1893. Z velice bohatého obsahu uvádíme tu jen nejdůležitější články: Waldemar Beck. Archaeologische Forschungen in Armenien (str. 61.). O. Olshausen. Über die angeblichen Fur.de von Eisen in steinzeitlichen Gräbern (str. 89). Přehled všech oznámených nálezů. Kritika musí je však uznati za nesprávné a tím padají i theorie Hostmannovy,. jež na nich byl kdysi zbudoval. Neníť ani jeden jistý případ znám, kde by
|
|
