úplně lze přehlédnouti. Celá plošina zaujímá asi půl čtvrtá hektaru, >val má délku 120 m.

Také hradiště ivančické původem svým sahá mnohem dále do předhistorie, čemuž nasvědčují mnohé pazourkové nožíky, pilky, šípky, kamene sekyrky, mlaty, předměty bronzové a j.; zasahovalo však stářím svým do dalších století a zdá se, že pokračováním jeho jest nynější město Ivančice, o nichž pověst jde, že vystavěny jsou českým vévodou sv. Václavem roku 936. Z této doby vykopáuo zda taktéž hojně starožitných předmětů, z nichž nejdůležitější jest množství střepin mladšího rázu. Pocházejí nejvíce z hrnců baňatých ze hrubé, pískem a slidou hojně promísené hlíny.

Základní rysy ozdob na nádobách těch se nalézajících jsou rýhy vodorovné, jež po dvou i více obepínají nádobu, a vlnice, tu jedna o větších záhybech, tam několik těsně souběžných, vrytých patrně nějakým hřebenitým nástrojem, časté jsou také z teček složené šikmé přímky, jakoby vidlicí vytlačené, často na způsob listí jedle k sobě nakloněné. Velmi zřídka nachází se na nádobě ozdoba jednoho způsobu; takřka vždy jsou to vkusné kombinace jednotlivých druhů. Dno nádobky jedné ozdobeno malým vypouklým kroužkem.

Zajímavo jest, že hrnčíři, podobné zboží vyrábějící, nalézají se dosud v Ivančicích. Berou k tomu tmavou hlínu třetihorní, kterou mísí se svorem na prach rozemletým. Svor onen, směs to křemene a slídy, odedávna dovážel se z Oslavan, prastarého to sídla kultury předhistorické, sype se na cestu, kdež vozy rozemlet a blátem smíšen •bývá, načež přesývá se a mísí se s blinou, z níž se dělá známé po vlastech černé ivančické zboží „vančáky".

Pozoruhodno jest, že i ornamenty nádob ze hradiska Eény za-časté dosud nalézáme na těchto výrobcích novověkých. Kromě toho nalezeno zde hojně nástrojů železných, přeslenů, skleněná perla. Nejdůležitější však nalez z této doby jest o buší tvaru nepravidelného, neuzavřeného kroužku průměru 44—52 mm., vytvořeného ze drátu 2 mm. silného. Jeden jeho konec jest tupě zaseknut, druhý roztepán a esovitě zatočen. (K. F. M.)

Třetím staroslovanským hrazeným městem bylo Znojmo (P.). Část návrší, na němž se staroslavné královské město rozkládá, vybíhá v ostroh ohraničený řekou Dyjí a jejím přítokem Hradnicí (Granitz). Se tři stran jest výběžek tento od přírody opevněn strmými stráněmi a příkrými skalisky a toliko na straně východní souvisí s ostatní částí výšiny, kterou nynější Znojmo zaujímá. Na hradišti tom, dnes vesměs domy zastavěném, jakož i v jeho nejbližším sousedství učiněny již začasté nálezy předhistorické různých dob počínaje neolithem. Poblíž hradní kaple, zvané pohanským chrámem, nalezl Jar. Palliardi podobných vrstev šest, z nichž tři nejvrchnější obsahovaly hojně zbytků historických, čtvrtá však velezajímavé památky staroslovanské kultury. Nalezeno hojně střepin pochodících z hrnců