pěkně vystříhávaných kůžiček. Kožich obvazuje se kolem beder červeným, někdy i modrým opaskem, pod nějž v zadu přeložené před-nice — to aby nepřekážely — se podstrkávají. I ženské kožichy mívaly druhdy na zádech tulipány.

Na hlavě nosí se nyní již z pravidla šátky (ten šátek) turecké, t. j. červené (viz obr. č. 2.) nebo bílé kvítečkované, na velkou kuklu uvázané. Dříve všeobecně, dnes jen jako slavnostní roucho, nosívaly se šatky (t a šatka). Šatka (viz obr. č. 4.) jest ručníku podobný pruh z jemného plátna, mající konce často převzácně vyšité a prolamované a na krajích ještě krajkami kopřivovými zdobené. Šatka obváže se kolem hlavy a v týle uzel se udělá, konce pak splývají někdy až ke kolenům po zádech. U muzik se obvazují — aby nepřekážely — konce ty zvláštním způsobem malebným kolem hlavy. Nejstarší a pestré konce nacházejí se na Lhotkách. Ty místo krajek mají třepení z česaného, nekrouceného hedvábí stejně jako vyšívání jejich barvy žluté, modrozelené, brunátně červené, tmavomodré, někdy i černé. Kusy takové pocházejí skorém vesměs ze století minulého. V ukázkách ornamentálních na konci této stati přidaných najde laskavý čtenář takový lhotácký „konec" nade dvěma kraslicemi vyobrazený. Ženy vdané nosí pod šátkem i pod šatkou velké čepce s dýnkem ozdobně svrapeným a uprostřed těmiže formičkami obyčejně jako šatka a rukávce příslušně vyšitým. Druhdy tvořila šatka, rukávce a dýnko čepce jednotnou stejně vyšitou garnituru. Konce starých hlavně žlutě šitých šatek zdejších dostaly se v posledním desítiletí obchodem do všech větších měst našich i cizích a právem každá „odbornice" podivuje se jejich skvostně prováděnému i rázovitému vyšití.

Úprava vlasů jest taková jako všude — kromě Břeclavska — na Slovensku moravském: děvčice splétají vlasy v lelík jeden a zdobí konec jeho na záda spadající pentličkami; ženy mají lelíky dva a schovávají je pod čepec — ten ovšem pak pod šátek.

C. Kroj dětský. Z kroje dětského hlavní je ta zvláštnost, že košilky dětí rozstřihují se nikoliv ze zadu, nýbrž z předu. Poskytuje pak tu malé Slováče rychle ubíhající s vlající rozstřiženou košilkou vzácně komický pohled. Ke košiice druží se asi ve třetím roce počátky pořádného kroje: u chlapců alespoň pruclek a širáček, u děvčátek kordulka a šáteček a malé rukávce. Nejmenší děti mívají na hlavičkách zvláštní čepky s dýnkem nasbíraným a po bocích jsou pěkně vyšité. I jinak mají obvyklé pestré pentličky.

D. Úprava svatební a křestná. Úprava svatební předvádí, jako všude na Slováci, vlastní starý kroj se všemi jeho zvláštnostmi bývalými. Proto je nejen zajímavou, než i pro znalce krojů důležitou.

M u ž á c i oblékají se na svatbu (ovšem hlavně ženich) do obleku světle modrého (viz obr. č. 5.). Kabát světle modrý slově pak „mentýk". Za klobouk i družbové i ženich dají si lopatovitě upravenou kytici z krámského kvítí a peří. Ženich pak ováže si bedra