Zvláště pak navrhovala: zřízení zemského sboru k vyhledávání a zachovávání památek za spolupůsobení okresův a obcí; sbor byl by v těsné souvislosti s museem království českého, oba měly by plnou moc a prostředky k nakupování předmětů (jako v Dánsku), výkonnými orgány sboru byli by placení zemští konservátoři; měl by se založiti inventář památek jako v Německu, zvláště ve státech durynských, a cennějším předmětům propůjčiti ráz veřejné důležitosti (po příkladu Francie — caractěre ďutilité publique) a tím i ochrana veřejná. Museum král. českého mělo by se systemisováním služby a sbírek státi souborem umělecké a kulturní práce v Čechách, jako germánské norimberské museum pro celé Německo, mnichovské národní museum pro Bavorsko. Mělo by se brániti vývozu památek do ciziny a zkáze jejich (této ukládáním trestů na základě policejní moci obecní); navrhována také kontrola vývozu památek do jiných zemí rakouských a získání jejich pro zdejší musea, konečně opatření zákonů říšských k ochraně památek, jako vydán v Uhrách zákon r. 1881, jenž přemohl různé nesnáze plynoucí z práva soukromého, patronátního a pravidel tržby.

Zcela neodvisle od těchto návrhů konány r. 1892 další schůze Společnosti přátel starožitností v Praze, jež ve mnohém ohledu vedly k podobným výsledkům.

Na základě programu naznačeného referentem jednáno za před-sednict\í pp. architektů Zeyera a Heraina a za účastenství odborníkův o doplnění oběžníku zemského výboru z r. 1868 (viz číslo 2., str. 169) v příčině ochrany památek, pak o úpravě sborův archaeologických a služby konservatorské.

Otázka organisace museí a poměru jejich k museím ústředním (zvláště k museu království českého), pak ochrany archiválií zatím odloženy, až bude opatřena potřebná statistika, a vzhledem k souběžné akci sněmu i zemského výboru v příčině archiválií. (Z té příčiny nedotýkáme se také zde těchto složitých otázek, o nichž sluší zvláště pojednati, jak naznačeno již na str. 177).

Co se týká cirkuláře k okresním výborům o ochraně památek, doplněn naznačením předmětů dle jednotlivých odborů, při čemž přihlíženo pilně k různým památkám archaeologickým, stavebním, uměleckým i národopisným, uvedena hlavní naleziště památek, především archaeologických, a naznačeny osoby, které by mohly pečovati o ochranu památek, nalezených při různých pracích, zvláště zemědělských a stavebních. Tak upozorněno na př., že mnohé památky se nalézají při orání, hlavně parním pluhem, který jde mnohem hlouběji, nebo při kácení lesů, především pod kořeny; při pracích polních (na př. vykopávání krechtů na řepu); že v některých krajinách bývají staré hroby pod velikou hromadou kamení a pod.

V příčině místních sborův uznáváno, že by bylo zbytečno zřizovati je v každé obci, protože ve mnohých nebude vůbec památek, a