lebka v T r m i c i nalezená, s věcmi sice neolithickými ale sama typu odchylného.

Také lebky z hrobů rázu únětického, jež dle našeho mínění témuž lidu náležejí, jeví týž základní typ; jsou po výtce dlouholebé jako lebky z 1 o n i c k é dle Hegera, přemyšlen ské (šest mnou změřených lebek má indexy muž 68,18, muž 71,89, dítě 73,05, muž? 72,42, žena 77-84, žena 78'41), zvoleňoveské (70—72, 70? dle Matiegky), osluchovská (74,15 Niederle), libušínská (75,84 Niederle), číčovičská (75,42 Niederle), chrášťanská; k nim se druží ještě lebky b e c h 1 í n s k é (68, 72,72, 65,21 ?, 68,5 ? Niederle) a jiné.

Z Moravy neznáme authropologického materiálu z doby čistě neolithické, za to o hojný a velmi pečlivě popsaný materiál z hrobů nejstarší periody bronzové postaral se nám právě pan Palliardi. 90)

Z výborně jím prozkoumaných hrobů se skrčenými kostrami v Oblekovicích zachovalo se 8 porouchaných lebek vesměs dle udání spisovatele ženských. Z těch mělo 5 následující indexy: 63,34, 70,24, 69,72, 62,93, 68,75. Z hrobů u Vrb ovce je materiál četnější a zachovalejší: 12 lebek, z nichž 5 mužských a 7 ženských» Indexy 11 lebek jsou následující: 67,56, 69,70, 70,61, 68,73, 69,35, 72,26, 71,66, 74,17, 74,15, 69,07, 70,27.

Lebky obou pohřebišť jsou rázu velmi jednostejného, index střední všech je 69,54 a také oscilační bod všech jest u čísla 69. Výška je prostřední a indexy obličeje svědčí dle Palliardiho všechny na úzké dlouhé tváře. Dlouhé kosti ukazují na plemeno ča-stěji vyšší než prostřední. V museu Františkově v Brně jsou, tuším, lebky t pohřebiště téhož rázu u Skoronic blíže Kyjova. Dosud jsem jich však nezměřil. Szombathy změřil dvě, a našel indexy 67,9. a 74,6. Lebka z hrobu u Ménína měla dle téhož index 64,50.

Obecná charakteristika českých lebek neolithickýcb, pokud ze-skrovného materiálu možno souditi, je následující:

Všechny lebky jeví tvar dolichoidní a skutečná dlouholebost převládá, ba sestupuje dosti často k nízkým extrémům (Roudnice, Kojetice, Hospozín, Kobylisy, Radim (?), Lovosice). Ale i mesocefalie; se vyskytuje, ještě více pak u pozdějších lebek hrobův únětických. Je m o ž n o, že extrémně dlouhé lebky představují nám zbytky nejstaršího, zde již z diluvia osedlého obyvatelstva, a že lid, který v neolithu sem od severu přišel, nebyl již tak výlučně dlouholebý. Ale i při mesocefalii tvar dolichoidní, znatelný ze-