repeticím a k jedné výjimce při K. 115 právě vyložené) šestnáct taktů. Z těch taktům 1.—4. odpovídají 5.—8., a těmto posledním zase úplně se rovnají 13.—16., kdežto 9.—12., tedy začátek druhé polovice celého nápěvu, od ostatních čtyřtaktí patrně se liší a oživujícím kontrastem působí, ačkoliv také jen na motivech jejich se zakládá, ba někdy prostě 3. a 4. takt buď beze vší změny (jako při nápěvu z Č. L., při EN. 127 a 458) anebo se změnami zcela nepatrnými dvakrát po sobě přináší. Je to forma, jak známo, mezi lidem našim zvláště oblíbená a písně, o nichž zde jednáme, nejlépe hodí se za příklad její.2) Co do obrysů melodických první, druhé a čtvrté z těchto čtyřtaktí sestupují vždy s kvinty (k níž druhdy přibírá se i sexta) na sekundu, po případě i na primu, a první čtyřtaktí někdy (jako při nápěvu z Č- L., při EN. 10, 533 a 92) na samém konci zase vzhůru se obrací. Čtyřtaktí třetí však, není-li dvojím opakováním taktu 3. a 4., nejraději nenáhle ke kvintě jakožto východisku celého nápěvu stoupá (EN. 10, 218, 533, 92).

Dále mají všechny tyto nápěvy rhythmus rozhodně taneční a takt tříčtvrteční; píseň Na krátce, na dlúze sice p. Hruškou notována jest v Č. L. taktem tříosminovým, ale analogie se všemi ostatními nápěvy této skupiny, zejména pak s nejbližším jí variantem (EN. 533) žádala i zde takt tříčtvrtní. Konečně jediná melodie EN. 370 je v moll, všechny ostatní pak v dur.

Zcela zřetelně rozeznáváme zde hned na první pohled tři menší skupiny variantů: první a druhá skládají se ze čtyř melodií, třetí toliko ze tří. Charakteristické motivy první skupiny jsou sestupné:

skupina trětí základní útvary mem způsobem rozmanitým. První dve skupiny vůbec jsou sobě velice blízké; přechod mezi nimi velmi pěkně znázorňuje nápěv z Č. L. a EN. 92: každý z nich některým rysem zasahuje do skupiny cizí, zejména takty 9.-—12. při nápěvu z C. L. shodují se se skupinou druhou (opakováním téhož dvoutaktí), při EN. 92 však mají tutéž stoupavou tendenci jako ve skupině první. Třetí skupina jest již o něco vzdálenější obou prvních, ale nepopiratelně s nimi dohromady náleží jednomu typu melodickému, třeba všechny prostředkující přechody nejsou nám známy — úvaha o textech mínění to dotvrdí.

Který z těchto nápěvů jest pratvarem, z něhož všechny ostatní jsou odvozeny, nebo lépe řečeno — poněvadž nemáme záruky, že