@NZ@Různé zprávy.

Schůze archaeologického sboru musea království Českého konala-se opět po delší době dne 24. listopadu 1893.

Nejdříve byl čten a schválen protokol schůze minulé a pak p. přeď-sedající přečetl dopis dosavadního jednatele p. Smolíka, kterým se vzdává jednatelství pro poměry rodinné. Za nového jednatele zvolen byl p. prof. Píč a týž předložil i nově došlé starožitnosti, provázeje vše obšírným výkladem... Předně zajímaly odpadkové jámy p. Felcmannem odkryté v Knovízi. Byly to jámy příbytkové se známým inventářem. Keramika je z části typu únětického, z části ještě neolithického. To jakož i řada bronzových věcí nalezených na dně ukazuje, že jámy náležejí již počátku doby bronzové. Jámy ty zajímavý jsou však tím, že se v nich našly i kosti lidské, se zřejmými stopami toho, že byly úmyslně ořezávány a otvírány, což svědčí na lidojedství. O předmětu tomto podal výklad p. dr. Matiegka; článek vyjde v Památkách.

Pak byl předložen řetízek s klíči velmi starými a zajímavými, nalezený u Dobřichovic, a exemplář překrásného mtče nalezený při orání na jednom. roli u Náchoda, část bronzových kruhů (t. zv. obojků) od Cíčovic, a inventář nové skupiuy hrobů se skrčenými kostrami únětického rázu z téhož místa. Pan prof. Píč konstatoval tam čtyři pohřebiště se skrčenými kostrami1 (sám nově vykopal asi 30 hrobů) a našel zajímavé věci: pod. hřbetem jedué zvláštní nádobku v podobě malé dlouhé vaničky, vedle jiná kostra měla u sebe 2 kamenná kladiva a pohár rázu durinského. Vše ostatní bylo únětické.; Na konec předložen byl inventář hrobů vykopaných p. Felcmannem n Holubic. Ráz únětický (viz Pam. arch. XVI., str. 114).

Sjezd německé anthropologické společnosti v Hannoveru od 6. do-9. srpna, s předběžnou schůzí v Goltiagách dne 5. srpna 1893.

Účastenství sjezdu bylo tentokráte menší (120 účastníků). Jako obyčejně ¦ otevřel sjezd R. Virchow přednáškou „Die heutigen Probleme der anthropologischen Alterthumsforschung." Byla však slabší než jindy a měla více ráz lokální. Zprvu ukázal, že od 25 let, kdy počaly německé sjezdy, cíle a úlohy anthropologie v mnohém se změnily. Tehda byly v proudu problémy diluvial-ního člověka v Evropo, hledání staveb kolových, nyní se v tomto směru již intensivněji nepracuje (jen o třetihorního člověka je spor), ale v jiných. Na-. stoupila v popředí otázka o asijském nebo evropském původa Arijů, otázka toho, jak vypadali. Rozhodne to nejlépe intensivní studium neolithických nálezů v Evropě. Virchow sám soudí, že neolithický člověk v Evropě, dlouho-lebý, světlovlasý a světlooký nejlépe odpovídá původnímu typu arijakému; Ovšem patří k němu pak nejen Pragermané ale i obyvatelé jiných končin Evropy. — Jiným problémem moderního badání je stále ještě otázka o původu, bronzu, původu spalování atd. Z dalších přednášek na sjezdu důležitější jsou. následující: Rowald „Das Opfer beim Baubeginn", E. Krause „Untersuchung der praehist. Öteinmonumente der Altmark", J oh. Ranke „Ueber Drutsteine" (pověry o hromových klínech v Bavorsku), Dr. Aisberg „Ueber Rechtshändigkeit und Linkshändigkeit" (s obšírnou diskussí), Dr. Mi es „Ueber seltene Bildungen am menschlichen Schädel". O podobném thematu mluvil též prof. Waldeyer a Dr. J. Ranke (prvý o torech a stenokrotafii, druhý o zvláštnostech tvrdého patra). Dr. J. Ranke podal také přehled posledního stadia, na němž stojí otázka sdělání praehistorické mapy Německa (viz dále naše Různé zprávy).

Velmi zajímavá byla dále přednáška R. Virchowa „Ueber die Zwergrassen". Pojednával hlavně o trpasličích kmenech v středu Afriky a na jihu Asie (Wrdda, Negrito). Konstatoval, že dosavadní zkoumání ukázala aspoň.