lení. Dívka s metlou a košíčkem vyhledá si děti „nemodlence", nutf je k modlitbě, hrozíc metlou. Umí-li se dítě dobře modliti, dá m» dívka s košíčkem několik jablek, ořech nebo „cukrle", Pro panímámy a pantáty má lahvičku s dobrou kořalkou na zavdanou. Mezi tím kněz světí a modlí se, místy i žertovné věci káže. Přihodí-li se, že děvečka myje nádobí, tuť ovšem jí pomohou. Běda, když Lucky přišly mezi ženské, které draly peří a utekly. Rozfoukají hned peří. Utekla-li pradlena od prádla, vezme jí Lucka kužel a uteče s ním pryč. Přijdou-li Lucky do světnice, kde meškají svobodní hoši, všecka činnost obrátí se k těmto a první starost jest, hochy bitím ze světnice vypuditi. Některá Lucka ukryje si mezi záhyby sukně vzadu hachli (na len) a číhá, kde by mohla sednouti na nohy, neboť po-daří-li se jí to, notně popíchá.

Když návštěvu vykonaly, tiše zas odejdou. Které dívky byly přestrojeny za „Lucky" nesnadno rozeznati. Umyjí si totiž Lucky i kněz obličej a dokud je mokrý, fouknou do hrsti mouky a takto si» zabílí obličej, že nikdo jich nemůže poznati.

Záliby v „pohádkách" (hádankách) využitkovali vychovatelé mládeže. Upravili otázky a odpovědi v ten rozum, že v nich byly shrnuty základní věty učení křesťanského, hlavjií pravidla o mravech, o nábožnosti, o slušném chování, výklady obřadů církevních i lidových obyčejů, přidružených k jednotlivým slavnostem a památkám církevním. Vylíčenou snahou řídili se vydavatelé knížky „Sprostnost katolická, to jest pohádky křesťanské, rodičův s dětmi, učitelův s mládeží, hospodářův s čeledí etc." Sbírka tato byla vydána v Praze, v Staré koleji, r. 1637, ve formátu 16°, stran 441, „s dovolením J. M. knížecí P. P. kardinála z Harrachu,. arcibiskupa pražského." Vydána byla k vánocům a podle tehdejšího obyčeje spisovatelského věnována byla za dárek štědrovečerní novorozenému Pánu Ježíši podle věnovacích slov: „Tobě, o nejmilejší Emmanueli a všeho světa vykupiteli, Tobé, pravím, tuto knížku, jádro z křesťanského učení vybrané, místo štědrého večera obětujeme . . .