a jich čeládka po 15 kr. z hlavy. Před tím už r. 1706 pastýři a ovčáci, pacholci a jich děti dle cis. milosti jsou vřaděni mezi lidi poctivé, a když proti nim lid písničky skládal a katů něho rasů, jim spílal, došla r. 1732 zápověď takových písní. Roku 1753 bylo nařízeno, že „rasové a kati zanechajíce živnosti s?é, mohou se rolnictvím živit a u sedláka sloužit, avšak měšťany že se státi nemohou. " Ještě na sklonku předešlého století byla (dne 3. prosince r. 1799) nová daň z hlavy zavedena.

Jako se dříve dalo, tak i v XVIII. věku bývala ukládána daň-turecká, „aby nepřítel křesťanstva Turek odražen byl". Tak r. 1704 bylo nařízeno, aby každý, kdo má jmění 500 zl.. dal pátý díl, morální osoby roční příjem, a kdo neměl jmění (kromě dětí) po 7 kr. z hlavy; avšak nařízení tomuto úřadové nerozuměli, což pak vysvětleno, že ze 100 zl. má se dáti 1% a, pod 100 zl. z hlavy 7 kr.,, kdo však má přes 3000 zl. jmění, má dáti 500 zl.

K tomu přistoupila daň ze služného sloužících a čeládky a r. 1734 daň kapitalistům, aby 6% beroucí platil 60 kr., 5% 45 kr. a fondy 30 kr. ze sta. Také vrchnosti a nakladníci platili ze sudu piva po 32 kr. a sládci po 3 kr. Roku 1759 bylo nařízeno z každého 100 zl. obecních a zádušních jistin odváděti 3°/o, i bylo předepsáno na panství poděbradském 1006 zl., a to v Poděbradech 210 zl., v Sadsku 139 zl. a ve vesnicích 657 zl.; kdo však hned zaplatil, mohl si 10°/o srazit. Tato daň týkala se hlavně čtvrtého stavu lidí, takže platili ti, kteří doposud pravidelných berní neodváděli, zejména uvádějí se kantoři, duchovní, sloužící „v liberaji", mládež a všecka čeládka atd. i podruzi, kteří pod platem nejsou. Téhož stavu čtvrtého, hlavně úředníkův a pensistů týkala se daň vděčnosti (donum gratuitum) činíc prve 20% služného nebo pense, a od r. 1778 do 100 zl. 0%, Přes ,100 zl. 5% a přes 1000 zl. 10%, ale následujícího roku 1779 přestala.

Daň z kol mlýnských dle zprávy z roku 1745 činila, z jednoho složení na stálé vodě po 2 zl., na nestálá po 1 zl. Také z koní pro pohodlí chovaných platilo se z páru 6 zl. a z jezdeckého 3 zl. (Dle zpráv z r. 1704, 1745 a 1762).

Potravní daň nacházíme po celém XVIII. věku, a to velmi rozmanitou; tak byla sbírka masitá (poplatek z masa), akcis 20) z dobytka, z obilí, posudné z vína i piva či vinný a pivní tác, také tác z kořalky. Tak r. 1702 činil pivní tác ze sudu 1 zl. 18 kr., pivo nesmělo se šenkovati než za 5 kr. pinta, vědro za 2 zl. 30 kr., sud za 10 zl. rýn. Ale r. 1704 „pasírován pánům dvanáctý sud na jich trunk a disposici bez tácu." Pozdější ustanovení zvýšila daň pivní