Staré povésti o zlaté v Krkonoších.

Při stěhování knihovny městského musea chrudimského o minulých prázdninách z budovy gymnasia do místností vykázaných museu v nové budově obchodní akademie chrudimské, byly sepsány knihy z knihovny po zvěčnělém Josefu Liboslavu Zieglerovi, děkanu chrudimském a proslulém spisovateli. Mezi knihami náboženského obsahu nalezl jsem při této příležitosti osmerkový sešitek se zápisky, vybledlým již inkoustem napsanými. Písmo pochází z počátku 18. století. Zápisky ty obsahují — jak nadpis svědčí— „Vědomost o horách Krkonošských" a „Zaklínání zbraně střelné nebo sečné".

Známo, že lid ve východních cechách o horách krkonošských různé bajky vypravuje a tu a tam posud věří, že v horách těch skryto jest množství pokladů, zvláště zlata, které třeba jen v bludných těch místech uměti nalézti. Podobné zkazky i o uherských Tatrách v některých krajinách cech kolují, a ještě asi před padesáti roky žili lidé přesvědčení, že v Tatrách nalézti lze v skalních slujích — zlatá vejce. V Labském Týnci na př. před několika desítiletími odhodlali se dva lidé na pouť po Tatrách, aby tu zlatá ona vejce nalezli, po několika měsíčním marném putování a bloudění skalnatými horami tiše — nepozorovaně se však vrátili, ovšem že bez zlata, a když přece se odvážili mezi lidi vejíti, byli všade vysmíváni a pokřikovalo na ně.

Víra v poklady ukryté v horských slujích byla před lety pevná, a bylo-lí k nalezení zlata zapotřebí především bezpečaé známosti stezek a pěšinek, což divu, že pokyny, kudy choditi a putovati hledajícímu jest, byly zapisovány dychtivými po zlatě, a to i s návodem přesným, jaké „charaktery" (jak doslovně v rukopise výše uvedeném podotknuto) má míti s sebou napsané.

„Vědomost o horách krkonošských" dává následující poučení: „Nejprve jdi na Krkonoš, pod kterýmžto jest veliká louka, jdi s té louky proti vejchodu slunce, v polovici té louky (jest) stezník — nalezneš potůček. Jdi před se přímo, nalezneš potůček (druhý). Jdi k druhému potůčku a po tom potůčku nahoru, ohlédni se podle toho, aby mohl dobře vidět rozen na-rejsovaný, tu hledíc nalezneš v tom potůčku dobrý zlato, jako vikev neb bob; to musíš však vymejvat. Odtud jdi vzhůru proti západu, přijdeš k dvoum bukům, kteří stojí proti sobe, ohlédni se, nalezneš na jednom dra prsty vyrytý, kde ukazujou, jdi přímo asi za dvoje hony nalezneš na jedli střevíc vyrytý, od té jedle jdi pět kroků proti půlnoci, tu jest jakýs bahno, v něm nalezneš zlato jako hrách a má brunátnou barvu, odtud jdi k jednomu velikýmu kamenu slově Water otec, však nežli k kamenu při-